Marconi se po návratu uzavřel do podkroví rodinné vily Griffone v Pontecchiu. Tam, izolován od okolního světa, žil několik měsíců jako poustevník. Jeho jediným cílem bylo vyřešit jednu z největších technologických výzev té doby – přenos signálů bez drátů. Byla to myšlenka tak odvážná, že ji mnoho jeho vrstevníků považovalo za nerealistickou.
Našel dva místní mladíky, kteří mu byli ochotni pomoci. Ačkoliv nerozuměli složitosti jeho experimentů, sdíleli jeho nadšení a statečně ho bránili před posměšky ostatních.
Jeho pomocník Mignani držel přijímač a čekal na signál. Marconi stiskl tlačítko vysílače a vyslal jednoduchý signál v podobě písmena „S“. Pokud by přijímač zachytil signál, Mignani měl zamávat bílým kapesníkem. Experiment byl úspěšný a signál překonal vzdálenost.
Marconi však chtěl zajít dál. Bylo potřeba zjistit, zda vlny dokážou překonat větší překážky, jako jsou kopce bez přímé viditelnosti. Pokynul Mignanimu, aby vzal přijímač na druhou stranu kopce, mimo dohled vily. „Vezmi si s sebou pušku,“ řekl mu. „Stisknu tlačítko třikrát. Pokud uslyšíš tři signály, vystřel.“
Tento okamžik byl průlomem v historii techniky. Signál překonal překážky a potvrdil možnost bezdrátového přenosu informací. Marconiho experiment v roce 1895 znamenal začátek nové éry – éry bezdrátové komunikace.