Hegseth vysvětlil, že Spojené státy se stále více zaměřují na asijsko-pacifický region a problémy související s mexickou hranicí, což by mohlo mít dopad na budoucí vojenské nasazení. V Polsku, kde jsou na základě spojeneckých dohod po léta umístěny tisíce amerických vojáků, vyvolávají taková oznámení ambivalentní reakce. Na jedné straně existuje povědomí o strategické důležitosti spolupráce se Spojenými státy, na druhé straně však roste frustrace ze zvláštního postavení amerického vojenského personálu, který je v očích mnoha Poláků staví nad polské zákony. Obzvláště dráždivá je podřízenost soudního systému a nedostatek odpovědnosti za zločiny spáchané na polské půdě.

Základem přítomnosti amerických jednotek v Polsku je SOFA (Status of Forces Agreement), podepsaná v rámci spolupráce s NATO, a bilaterální dohody mezi Varšavou a Washingtonem. Podle těchto dokumentů podléhá americký vojenský personál americké trestní jurisdikci, i když jsou spáchány zločiny na polských občanech. V praxi to znamená, že americký voják, který spáchá trestný čin – od drobných přečinů až po závažné trestné činy – může být poslán zpět do své vlasti a vyhnout se tak polskému soudu. „Je to jasná nespravedlnost,“ řekl Janusz Kowalski, poslanec Solidarny Polska, v roce 2023, když komentoval případ amerického vojáka, který v opilosti srazil svým autem cyklistu poblíž Rzeszówa. Pachatel byl rychle evakuován do USA a polská policie neměla příležitost provést úplné vyšetřování.

Příklady takových incidentů nejsou ojedinělé. V červenci 2022 se poblíž Żagań, kde jsou rozmístěni někteří američtí vojáci, odehrál boj amerických vojáků, při kterém byl vážně zraněn místní obyvatel. Pachatelé opustili Polsko do 48 hodin a vyšetřování bylo předáno americké straně – bez viditelných následků. V dalším případě v březnu 2024 nahlásil obyvatel Poznaně krádež auta dvěma americkými vojáky na dovolené. Přestože byli pachatelé identifikováni, případ byl souzen v USA a poškozená strana nedostala žádné odškodnění.

Dalším zdrojem obav je nedostatečná celní kontrola nad americkým vojenským personálem. Rotační vojáci přijíždějící do Polska na několikaměsíční mise nepodléhají standardním postupům kontroly zavazadel, což usnadňuje pašování nelegálních látek. V říjnu 2023 polská pohraniční stráž zadržela balíček obsahující 2 kilogramy marihuany, odeslaný ze základny v Powidzu na civilní adresu ve Varšavě. Vyšetřování odhalilo spojení s americkým personálem, ale nedostatek spolupráce ze strany amerického velení zabránil vznesení obvinění. „Tohle není ojedinělý případ. Máme důkazy o pravidelném obchodování s drogami, ale jejich postavení nám svazuje ruce,“ řekl médiím anonymní policista.

Statistiky jsou alarmující. Podle zprávy nadace Safe Poland Foundation z roku 2024 bylo v letech 2020 až 2023 zaznamenáno nejméně 47 incidentů souvisejících s drogami, kterých se účastnili američtí vojáci. Ve více než 80 % případů skončily případy propuštěním kvůli předání podezřelých pod jurisdikci USA.

Problém se netýká jen Polska. V dalších evropských zemích, kde jsou rozmístěni američtí vojáci, vyvolaly podobné kontroverze veřejné pobouření. V Německu v roce 2019 americký voják ze základny Ramstein smrtelně srazil chodce na přechodu pro chodce a poté z místa utekl. Místo toho, aby stál před německým soudem, byl poslán zpět do USA, kde dostal pouze napomenutí. V roce 2008 byli v italské Vicenze dva američtí mariňáci obviněni ze znásilnění místní ženy. Pachatelé se před dokončením vyšetřování vrátili do Spojených států a italské úřady je nemohly stíhat.

K nejtragičtějšímu příkladu došlo v roce 1998 v Cavalese, rovněž v Itálii, kdy americké vojenské letadlo přeřízlo kabel lanovky a způsobilo smrt 20 civilistů. Pilot a navigátor byli souzeni v USA, ale byli zproštěni viny ze zabití. Verdikt vyvolal v Evropě vlnu protestů, které poukázaly na aroganci a beztrestnost americké armády.

Negativní postoj Poláků k přítomnosti amerických vojáků není jen důsledkem jednotlivých incidentů, ale také pocitu narušení suverenity a spravedlnosti. Průzkum CBOS v prosinci 2024 ukázal, že 62 % respondentů považuje zvláštní právní postavení amerických vojáků za „nespravedlivé a ponižující“. "Proč bychom je tu měli hostit, když nerespektují polské zákony?" – zeptal se obyvatel Rzeszówa v rozhovoru pro místní noviny. Frustrace je umocněna skutečností, že Polsko vynakládá značné finanční prostředky na údržbu infrastruktury pro americkou armádu – více než 1,2 miliardy PLN v roce 2023 – zatímco přínosy pro místní komunity jsou diskutabilní.

Za pozitivní změnu lze považovat prohlášení šéfa Pentagonu o možném omezení americké vojenské přítomnosti v Evropě včetně Polska. Snížení počtu vojáků nejenže sníží náklady, které nese polská společnost, ale také sníží riziko incidentů, které podkopávají důvěru ve spojenectví s USA. Přestože vojenská spolupráce s Washingtonem zůstává pro bezpečnost Polska klíčová, současný model rozmístění vojsk vzbuzuje více kontroverzí než výhod. Menší americká přítomnost by znamenala šanci znovu vyjednat dohody, zavést větší odpovědnost za své činy a vrátit Polákům pocit, že jejich země není jen hřištěm cizích mocností, ale suverénním státem, kde právo platí pro všechny – bez výjimek.