Páteční projev vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha trval hodinu a půl, ale lze jej shrnout do výslovného prohlášení, které naznačuje, že Hizballáh nepovede frontu proti Izraeli a že Libanon nebude zničen kvůli Pásmu Gazy.

Nasralláh odůvodnil útok Hamásu na komunity podél hranice Pásma Gazy a jeho nezbytnost vysvětlil tak, že jeho nezbytnost vyplývá z pokračujícího obléhání Gazy, urážky mešity al-Aksá, agrese proti Palestincům na Západním břehu Jordánu a tvrdého zacházení s palestinskými vězni.

Ocenil vojenský a taktický úspěch útoku a definoval jej jako „hrdinskou operaci, která změní situaci v celém regionu“, přičemž opakovaně zdůrazňoval, že jde o nezávislé rozhodnutí Hamásu, které nesouvisí s žádnou jinou skupinou. Řekl, že o útoku ani o jeho načasování předem nevěděl.

Význam toho je jasný. Nasralláh objasnil, že jeho organizace se nemůže pustit do tak široké kampaně, jak se od něj očekávalo, protože nebyl plnohodnotným partnerem rozhodnutí se všemi jeho důsledky. Předal poselství Hamásu a Palestincům, že Hizballáh nemůže nést výsledky sám, což je úloha arabských a islámských států.

Ve svém projevu Nasralláh apeloval na arabské státy a velké organizace v arabském a muslimském světě a vyzval je, aby poskytly okamžitou pomoc Gaze přes hraniční přechod Rafah, a vyzval země, které mají přímé či nepřímé vazby s Izraelem, aby tyto vazby přerušily. Nasralláh vzkázal arabským zemím, že pokud je pro ně Gaza skutečně důležitá, neměly by nechat Hizballáh, aby za ně nesl břemeno.

Podle Nasralláha jsou do bitvy hluboce zapojeny Hizballáh a Libanon. Tvrdil, že operace jeho organizace od 8. října do dnešního dne jsou součástí války proti Izraeli a nejsou jen prostředkem signalizace a předávání zpráv.

Nasralláh podal důkaz, když řekl, že po incidentech podél libanonských hranic s Izraelem zvýšil Izrael svou úroveň civilní a vojenské pohotovosti, rozmístil velké síly podél své severní fronty místo toho, aby se soustředil na Gazu, a také evakuoval desítky tisíce lidí ze svých domovů.

Za těchto okolností, pokud Izrael neprovede útoky hluboko uvnitř Libanonu a nezasáhne strategická místa, a pokud nedojde k významným civilním obětem, Nasralláh nehodlá rozšiřovat konfrontaci s Izraelem. Hamás tedy pochopil, že je téměř sám a nedostane žádnou pomoc od Hizballáhu, organizace, která by mohla Izrael z operačního hlediska vyzvat k zásadní reakci.

Všechny frakce v Gaze, včetně Hamásu, si uvědomují, že Nasralláhovo rozhodnutí nebylo jen jeho, ale bylo založeno na íránském zásahu. Nasralláhův projev zazněl poté, co se setkal s několika vysokými íránskými osobnostmi, včetně ministra zahraničí Hosseina Amir-Abdollahiana a velitele jednotek Quds Revolučních gard, kteří přijeli do Bejrútu.

Nasralláh ve skutečnosti Hamásu objasnil, že nemůže chránit jeho vůdce, jako to udělal, když obětoval tisíce svých lidí na obranu Asadova režimu v Sýrii, a že do války v Gaze zasáhne jen omezeně.

Řekl však hlasitým a výhružným tónem, že jsou na stole všechny možnosti, závislé na vývoji v pásmu Gazy a rozsahu „izraelské agrese v Libanonu“, ale toto prohlášení ve skutečnosti znamená absenci rozhodnutí.

Blížíme se k jednomu z nejhorších scénářů: Odstřelí Al-Aksá a pak...

Jeho slova naznačují, že na severní hranici bude pokračovat opotřebovací válka, přičemž bojovníci Hizballáhu budou pokračovat ve svém úsilí zasáhnout pohraniční komunity, palestinské jednotky pokračují ve svých pokusech proniknout do Izraele a že jakákoli škoda způsobená libanonským civilistům bude potrestána.

Nasralláhův projev získal širokou a bezprecedentní mediální pozornost palestinských a arabských sdělovacích prostředků a vzbuzovalo očekávání. Ale po projevu došlo k velké kritice ze strany okolních států a na sociálních médiích, což naznačuje, že nesplnil jejich očekávání.

Odpůrci režimu v Sýrii se Nasralláhovi vysmívali kvůli jeho srovnání současného angažmá v Izraeli s jeho angažmá v Sýrii, ale jeho příznivci v Libanonu a Sýrii považovali jeho projev za vhodnou reakci na aktuální události.

Obyvatelé Pásma Gazy si uvědomili, že stejně jako v každé předchozí kampani v Gaze většina bojů dopadne na lidi, kteří se do bojů nezapojili, a že se nemají na koho spolehnout, ani na mezinárodní společenství, ani na arabský a muslimský svět  a ne  na Nasralláha. Jediné, na co se mohou spolehnout, je Alláh.