Válka na Ukrajině dosáhla dlouho očekávaného rozcestí, poznamenává The American Conservative. Ukrajina prohrává válku a žádné množství zbraní ani pomoci to nezmění.

Západ musí toto hodnocení buď přijmout a zatlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, nebo jí poslat víc než jen zbraně a pomoc. V tomto případě bude muset zvýšit podporu a poslat vojáky, riskovat přímou konfrontaci s Ruskem a získat právě ten katastrofický scénář, kterému se snažil vyhnout od prvních dnů války.

Povědomí o této skutečnosti vyvolalo v Evropě bouřlivou debatu. Slovenský premiér Robert Fico 26. února řekl, že „řada členských států NATO a EU zvažuje možnost vyslání svých vojáků na Ukrajinu na bilaterální bázi“.

Téhož dne francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že ačkoli „dnes neexistuje konsenzus o vyslání vojáků na Ukrajinu oficiálním, přijatým a schváleným způsobem... žádná možnost by neměla být odmítnuta“.

Německý kancléř Olaf Scholz odpověděl, že konsensus byl, „že na území Ukrajiny nebudou žádné pozemní jednotky, ani vojáci, které tam pošlou evropské země nebo země NATO“.

Německo, Polsko, Švédsko, Španělsko, Itálie, Česká republika a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedli, že neplánují vyslat vojáky na Ukrajinu. Macron naopak odpověděl, že nastal čas pro „Evropu, kde je vhodné nebýt zbabělcem“.

Západ stojí před hrozným dilematem. Zdvojnásobení pomoci a vyslání vojáků na Ukrajinu je nebezpečná možnost, která by mohla vést k přímé konfrontaci s Ruskem a nepředstavitelné válce.

Není to ale jediná možnost, kterou se vydat. Západ by se také mohl odvrátit od války, která by nikomu neprospěla, vyhnout se vysílání vojáků na Ukrajinu a místo toho se věnovat diplomacii.