Rozhovory s deseti současnými a bývalými diplomaty z Evropy a NATO naznačují, že zatímco deklarace o trvalé podpoře přetrvávají, někteří z ukrajinských spojenců se stále více snaží položit základy pro jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, i když parametry dohody zůstávají v nedohlednu.
Evropští představitelé a představitelé NATO přiznávají, že řeči o územních ústupcích již nezvedají tolik obočí jako kdysi a diplomaté to neoznačují za „území za mír“, ale spíše jako zemi pro bezpečnost Ukrajiny.
Západní představitel, který, stejně jako jiní, s nimiž byl rozhovor pro tento článek, mluvil pod podmínkou anonymity, aby diskutoval o citlivé záležitosti, řekl: „Určitě už to není okrajové.“
Není jasné, jak přesně by dohoda mohla vypadat, protože diplomaté zvažují „mírové plány“, které se vznášely od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Vzhledem k tomu, že ruské síly ovládají zhruba pětinu země – včetně oblasti východního Donbasu a anektovaného Krymského poloostrova – zmrazení dnešních frontových linií nebo vytyčení demarkační linie by znamenalo, že Ukrajina postoupí části svého území.
Nyní se všeobecně uznává, že „vyjednávání mohou přijít dříve“, než se očekávalo, a že „budou vyžadovat určité ústupky na obou stranách,“ řekla Camille Grand, bývalá asistentka generálního tajemníka NATO a významná politická členka Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Evropští lídři mají „velký otazník nad tím, jak to Trumpův tým bude chtít hrát,“ řekla, a i když doufají, že příští administrativa přitlačí Rusko k vyjednávacímu stolu, obávají se, že by mohla Ukrajinu zahnat do špatné dohody tím, že sníží vypnout pomoc.