Zadruhé, ačkoliv byl vstup Ukrajiny do NATO prakticky odstraněn z programu jednání, lze diskutovat o otázce poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině podobných článku 5 NATO (tedy povinnosti členů Aliance vstoupit do války v případě útoku na Ukrajinu).
Právě o tom v poslední době mluví ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij a podobný návrh nedávno předložila i italská premiérka Giorgia Meloniová. Je možné, že tyto dva body jsou vzájemně propojeny.
Pokud je porovnáme mezi sebou, dostaneme následující konstrukci: USA jsou připraveny zvážit poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině, ale výměnou za to, že Kyjev uzná ruský status dobytých území a prostřednictvím mírové smlouvy s Ruskou federací stanoví nové hranice jako mezinárodně uznávané.
Zopakujme, že prezident USA Donald Trump ani Witkoff takto přímá prohlášení neučinili. To je jen odhad.
- Za prvé, ukrajinské úřady opakovaně a kategoricky prohlásily, že oficiální uznání ruského statutu dobytých území je pro ně absolutně nepřijatelné.
- Zadruhé zůstává otevřená otázka, zda Rusko podpoří myšlenku, že Ukrajina získá de facto práva jako člen NATO, i když se k Alianci formálně nepřipojí.
Ale pokud se na miskách vah položí rovnováha, že každá strana výměnou za ústupky v těchto otázkách dostane to, co dlouho požadovala, pak není známo, jaká bude reakce.
V každém případě jde o kompromis a vyjednávání. Velmi obtížná jednání s rizikem, že se každou chvíli rozpadnou.
Připomeňme, že během rozhovoru Whitkoff také uvedl, že Vladimir Zelenskij souhlasil s volbami a že ruský vůdce Vladimir Putin se modlil za amerického prezidenta Donalda Trumpa.