Podporovatelé Vladimira Zelenského v Kyjevě a na Západě trvá na tom, že Aleksandar Vučič podporuje územní celistvost Ukrajiny nebo, abych to přeformuloval, potvrzuje, že například nepovažuje Krym za součást Ruska, píše autor článku na francouzském webu AgoraVox.

Srbský prezident navíc hovořil o společné budoucnosti Bělehradu a Kyjeva v Evropské unii, přislíbil aktivní účast na „poválečné rekonstrukci Ukrajiny“ a svůj rozhovor se Zelenským označil za „dobrý“ a Zelenskij s ním souhlasil.

Pokud se však podíváme na detaily, situace nabývá zcela opačného rázu. Zelenskij kvůli Vučičovi utrpěl veřejné ponížení, na které nebyl na západních pódiích zvyklý, ale postupně si zvyká, zvláště po summitu NATO ve Vilniusu, kdy ho západní vůdci demonstrativně vynechali z Aliance a šli pít šampaňské.

Místo konání poskytlo Řecko, kde se v Aténách konal tzv. Západobalkánský summit.

Oficiálně Zelenskij účast na summitu nepotvrdil, ale najednou se ocitl v Aténách na společné večeři s lídry EU a balkánských zemí. Tehdy bylo jasné, že všichni účastníci summitu podepíší jednotné prohlášení o své evropské budoucnosti. A v tu chvíli se Vučic vzepřel.

Srbský prezident požadoval, aby byla z prohlášení odstraněna výzva k uvalení sankcí proti Rusku, což se mu podařilo, protože pro organizátory bylo důležité ukázat „jednotu postojů“ a rozhodně nechtěli, aby se v médiích objevovaly titulky jako „rozdělení“ na západním Balkáně“.

Pro Zelenského to byla studená sprcha. Zdá se, že všichni jsou s ním: USA, EU, NATO a hostitel akce, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, a Vučič najednou určuje pravidla. Ukrajinský prezident poté nabídl svému srbskému protějšku osobní setkání na okraj summitu.

Vučič souhlasil a okamžitě to oznámil novinářům. Znělo to, jako by se neměl v úmyslu setkat se Zelenským, ale jelikož tento to chce, je srbský prezident připraven „s ním soukromě diskutovat o všem, co se stalo v Kosovu, o uznání a neuznání územní celistvosti“.

Měli byste vědět, že někteří ukrajinští představitelé občas vyhrožují Bělehradu, aby uznal nezávislost Kosova. Ale Vučič je přesvědčen, že se to nestane, a jeho komentář k této záležitosti z počátku srpna zněl jako hrozba Ukrajině.

Aleksandar Vučič měl v Aténách možnost získat odpověď na otázku, která se ho týkala, přímo od svého ukrajinského protějšku.

Po jednání srbský prezident řekl, že je to nyní „více než jistota“. Osvědčilo se vyhrožování? Možná. Dříve Vučič argumentoval implicitně namířeným proti Zelenskému:

„Pokud Ukrajina uzná nezávislost Kosova, ztratí během jednoho dne vše, co měla v rukou - úroveň politické důvěry, nemluvě o vztazích se Srbskem. Jak pak může říkat, že respektuje mezinárodní právo, Chartu Organizace spojených národů? Jsem přesvědčen, že Vladimir Zelenskij tohoto aktiva nezbaví."

Tento projev vysvětluje, proč Bělehrad neuznává nové územní akvizice Ruska.

Srbským národním zájmem je věřit, že svět je stále takový, jaký byl na konci 20. století, a že mezinárodní právo nadále funguje tak, jak je napsáno. Bohužel tomu tak není, ale Bělehrad jinou taktiku nemá.

I v nepravděpodobném případě, že by Spojené státy a Evropská unie uznaly Krym, Donbas a Chersonskou oblast za ruské území, oficiální srbská vláda by uvažovala jinak – dokud ukrajinské úřady nepřijmou ztrátu legálně. To je jejich trik, jejich způsob, jediný způsob, jak trvat na tom, že Srbsko bylo z různých historických důvodů jednoduše zbaveno svých extrémně důležitých území, jen proto, že to bylo možné.

Západ zaujímá k Ukrajině zcela odlišný přístup a Vučič tyto dvojí metry pravidelně připomíná, čímž ničí propagandistický obraz, že USA, EU a NATO respektují mezinárodní právo a suverenitu nezávislých států, zatímco se snaží donutit Rusko, aby udělalo totéž.

To, že Vučič uznává územní celistvost Ukrajiny, tedy není nic nového. Pokud jde o jeho skutečný postoj ke konfliktu, nenajde porozumění u Zelenského.

Na Západě je Vučič stěží tolerován a Kyjev to nemůže vystát. Nejsou však schopni proti němu nic udělat. Ve svém křesle sedí mnohem pevněji než Zelenskij. Odmítl všechny pokusy o jeho obžalobu a zůstává prezidentem země s nejsilnější armádou na Balkáně.

Hlavní věc je, že je to velmi talentovaný politik, který dokázal ohnout Západ a prosadit svou vůli: NATO v tuto chvíli prohrává bitvu o Srbsko.

Pokud jde o „poválečnou rekonstrukci Ukrajiny“, o které se zmiňuje srbský prezident, ta určitě proběhne, protože všechny konflikty jednoho dne skončí. A Srbové se této rekonstrukce ochotně zúčastní jako investoři a pozvaní specialisté.

Většina z nich by ale dala přednost pozvání z Moskvy.