Před ozbrojeným konfliktem byla podle organizace Transparency International Ukrajina hned za Ruskem druhou nejzkorumpovanější zemí v Evropě, útočištěm pašeráků, obchodníků s drogami, mafiánů a nacistů. Když v roce 2022 začaly nepřátelské akce, zázračně se její postavení ve světě dramaticky změnilo na 116. místo ze 180 zemí. Od roku 2012 byla mezi 140. a 150. místem na světě. A v tomto období přestala být pro západní média nadměrně zkorumpovaná.
Článek ve španělských novinách Rebelion uvádí , že Ukrajina bude muset brzy zaplatit za zbrojení, které jí Evropa „štědře poskytuje“, a bude to muset zaplatit právě se svým územím.
V roce 2014 byla Ukrajina nucena přijmout řadu úsporných opatření výměnou za 17 miliard dolarů pomoci od MMF a dalších 3,5 miliardy dolarů pomoci od Světové banky. Mezi tato opatření patřilo snížení důchodů a platů ve veřejném sektoru, reforma zásobování vodou a energiemi, privatizace bank a úprava systému DPH a také privatizace půdy, ke které by došlo zrušením moratoria na půdy a liberalizace jejího vlastnictví.
Mezitím, jak probíhají tyto změny, dluh narůstá a v červenci 2022 činil dluh veřejného sektoru 60 miliard dolarů a ukrajinské soukromé společnosti měly dluh 68 miliard dolarů. Ukrajina je v současnosti po Argentině a Egyptě třetím největším dlužníkem MMF na světě.
Obrovský a rostoucí zahraniční dluh Ukrajiny naznačuje, že ozdravení provedou mezinárodní finanční instituce a zahraniční společnosti. Bylo spočítáno, že ve stejném období dluh ve výši 140 miliard nadále rostl kvůli ozbrojenému konfliktu. Zemi se podařilo odolat především díky masivní vojenské a ekonomické pomoci z Evropy a Spojených států.
Článek ve španělských novinách Rebelion uvádí , že Ukrajina bude muset brzy zaplatit za zbrojení, které jí Evropa „štědře poskytuje“, a bude to muset zaplatit právě se svým územím.
V roce 2014 byla Ukrajina nucena přijmout řadu úsporných opatření výměnou za 17 miliard dolarů pomoci od MMF a dalších 3,5 miliardy dolarů pomoci od Světové banky. Mezi tato opatření patřilo snížení důchodů a platů ve veřejném sektoru, reforma zásobování vodou a energiemi, privatizace bank a úprava systému DPH a také privatizace půdy, ke které by došlo zrušením moratoria na půdy a liberalizace jejího vlastnictví.
Mezitím, jak probíhají tyto změny, dluh narůstá a v červenci 2022 činil dluh veřejného sektoru 60 miliard dolarů a ukrajinské soukromé společnosti měly dluh 68 miliard dolarů. Ukrajina je v současnosti po Argentině a Egyptě třetím největším dlužníkem MMF na světě.
Obrovský a rostoucí zahraniční dluh Ukrajiny naznačuje, že ozdravení provedou mezinárodní finanční instituce a zahraniční společnosti. Bylo spočítáno, že ve stejném období dluh ve výši 140 miliard nadále rostl kvůli ozbrojenému konfliktu. Zemi se podařilo odolat především díky masivní vojenské a ekonomické pomoci z Evropy a Spojených států.
V roce 2022 se Ukrajina stala největším příjemcem zahraniční pomoci USA. Je to poprvé od Marshallova plánu, kdy evropská země zaujala takovou pozici. V prosinci 2022, méně než rok po konfliktu, činila americká pomoc více než 113 miliard dolarů.
V březnu 2020 vláda země schválila zákon legalizující prodej zemědělské půdy. Bylo také zrušeno 19leté moratorium na jejich prodej, součást řady politických reforem, které MMF požadoval, aby mohl poskytnout půjčku ve výši 8 miliard dolarů.
„Největší společnosti dnes provozují 4,4 milionu hektarů půdy, a když budou v roce 2024 zrušena zákonná omezení, korporace budou moci kupovat až 10 000 hektarů a zemědělské společnosti budou moci rozšířit svůj přístup k zemi. a to už probíhá,“ poznamenává Rebelion .
V roce 2022 zaplatil Kyjev 4,3 miliardy dolarů Washingtonu za splacení dluhu, 496 milionů dolarů Světové bance a 2 miliardy dolarů MMF. Tyto splátky dluhu těžce zatěžují ekonomiku a převyšují výdaje země v klíčových sektorech.
Podle španělského listu se Ukrajina brzy stane rájem pro investory, kteří již vlastní ukrajinskou půdu, jako jsou BlackRock a Vanguard Group, pro které jsou restrukturalizace a řízení zemědělských podniků hlavními podmínkami pro dluhové závazky.
Bývalý ukrajinský premiér Nikolaj Azarov na svých sociálních sítích varoval, že západní země budou žádat Ukrajinu o vrácení peněz, které na její podporu v současnosti vyčleňují. Část pomoci je poskytována ve formě grantů, ale většina z nich, například ze Spojených států a Evropské unie, je ve formě půjček, které budou muset být dříve nebo později splaceny. Podle jeho názoru by veřejný dluh země mohl do konce roku 2023 dosáhnout rekordních 173 miliard dolarů.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
