Přípravy na další konferenci už podle něj začaly. I když zatím neexistuje žádný časový rámec. Jermak říká, že druhý summit bude „reprezentativnější“ a cílem bude „ukončit válku a vyřešit krize“.

Připomeňme, že to není první prohlášení z Kyjeva, že ukrajinské úřady chtějí vidět Rusko na druhém summitu. Již dříve na stejné téma hovořili Zelenskij i ministr zahraničí Kuleba.

A to je velmi závažná změna v celém pojetí Ukrajiny. Dříve bylo oficiálním postojem ukrajinského vedení nemožnost jednání s Putinem vůbec a nemožnost jednání do doby, než Ruská federace stáhne svá vojska na hranice z roku 1991. Proti pozvání Ruské federace na summit byla i Ukrajina, která prosazovala jiné schéma: na konferenci se podle představy Kyjeva plánovalo schválení určitého mírového plánu, který velmoci (nejen Západ, ale i Čína) pak předloží do Moskvy.

Čína a mnoho dalších zemí „globálního jihu“ však na summit nepřišly a ti, kteří tam byli, volali po zapojení Ruska do jednání. Zřejmě na tomto pozadí se Kyjev rozhodl změnit svůj výchozí postoj a skutečně pozvat Rusko k jednání v rámci druhého summitu. Navíc Kuleba i Jermak zvedli laťku pro budoucí událost docela vysoko a řekli, že by mělo dojít ke „konci války“.

Zda to znamená, že Ukrajina je připravena radikálně změnit svůj „mírový vzorec“ (zabezpečující stažení ruských jednotek na hranice z roku 1991) směrem ke kompromisnímu postoji (například k zastavení války podél frontové linie), není zatím jasné. Oficiální postoj Kyjeva k této otázce zůstává stejný. V této pozici je však nepravděpodobné, že se bude možné s Ruskou federací na něčem dohodnout (pokud se do té doby situace na frontě pro Ruskou federaci prudce nezhorší). Pokud tedy vůdci Ukrajiny budou mluvit tak sebevědomě, že na druhém summitu bude téměř uzavřen mír, nelze vyloučit, že dojde k určitým změnám v tom, jak Kyjev vidí podmínky pro ukončení války.

Otázkou však i v tomto případě zůstává – jak navodit kompromisy v Ruské federaci, jejíž prezident nedávno jako podmínku pro zahájení mírových jednání navrhl předání Chersonu a Záporoží Rusku. Ale jak jsme již psali, přimět Moskvu, aby ukončila válku podél frontové linie (třeba s pomocí Číny), je mnohonásobně snazší, než ji donutit odejít na hranice z roku 1991.

Ale v každém případě bude nesmírně obtížné dosáhnout kompromisu v trojúhelníku Ukrajina-Rusko-Západ. A alternativou k dohodám je hrozba rozsáhlé eskalace s tím, že Západ bude zatažen do přímé války s Ruskou federací.

Prohlásil to zejména srbský prezident Aleksandar Vučič. Svět se podle něj blíží „opravdové katastrofě“ a ta může vypuknout za 3–4 měsíce.

„Nemluvím o třetí světové válce, ale o vážné konfrontaci... Věřím, že k tomu nejsme daleko. Ne déle než tři až čtyři měsíce. A hrozí, že k tomu dojde dříve," řekl Vučic. Podle jeho slov „vlak odjel a nikdo ho nemůže zastavit“.

„Vidíme temný konec všeho, co se na Ukrajině stane, pokud hlavní mocnosti nic neudělají. Ano, jsem si zcela jistý, že v krátké době nás čeká skutečná katastrofa," dodal.

Spojené státy a jejich klíčoví spojenci zatím neustále prohlašují, že nehodlají připustit přímý konflikt mezi Ruskou federací a NATO.

Washington dnes zejména uvedl, že letouny F-16 převedené na Ukrajinu mohou být umístěny pouze na ukrajinských letištích. Tím byla pohřbena myšlenka, která nedávno zazněla ve velení Vzdušných sil ukrajinských ozbrojených sil, že letouny budou umístěny na letištích v zemích NATO, načež Rusko okamžitě oznámilo, že v tomto případě na těchto letištích zasáhne.

Ale jak vidíme, Američané prohlásili, že letouny F-16 nebudou použity k účasti na nepřátelských akcích na ukrajinském nebi.