Roček: Šangri-La bylo místem třídenní komedie

zprávy

Šangri-La není bájný klášter, ale jen politická žvanírna. V Singapuru od 2. do 4.června v hotelovém komplexu Šangri-La došlo k asijskému bezpečnostnímu summitu.

Roček: Šangri-La bylo místem třídenní komedie
František Roček, publicista
8. června 2023 - 06:20

Po celém světě, i v Čechůnii, všichni píší to samé. Co bylo loni a letos říkáno, bylo říkáno i v Šangri-La. Ukazuje to i článek v Prvních zprávách ze 7. 6. (Bezpečnostní konference v Singapuru: Ukrajina rozděluje východ a západ) zaměřený na americko - ruskou válku na Ukrajině. V Singapuru politikusové jenom recyklovali dříve řečené.

Prabowo Subianto, indonéský ministr obrany, sice přišel s mírovým plánem pro Ukrajinu, ale jeho návrh (podobně jako kterýkoliv jiný) spadá do oblasti humoru. Pro USA (tedy NATO) je důležité, aby ukrajinská válka pokračovala dále. Cílem války je maximálně oslabit Rusko.

Rozdíl proti bezpečnostní singapurské loňské (2022) žvanírně je pouze v tom, že třídenní shlukování letos mělo lepší divadelní režii. Představitelé USA a Číny se svými politickými sluhy se tam předváděli. Režii měli lépe zvládnutou Číňané. Mistrně zahráli pohrdání USA a Evropou, upozorňujev komentáři pro Prvnizpravy.cz  publicista František Roček.

Nechme Ukrajinu stranou a podívejme se na celkový rámec této taškařice.

Zplozence zla držet od těla


Bájné údolí Šangri-La je mýtické místo z knihy Ztracený obzor (Lost Horizon, 1933) britského spisovatele Jamese Hiltona (1900-1954). Bájnou Šangri-Lu popisuje jako nepřístupné údolí mezi horami obývanou tibetskými lámy z buddhistického kláštera. V Singapuru se stal hotel Šangri-La místem, kde Číňané varovali svět před říší zla – USA. Proto čínský ministr obrany Li Šang-fu odmítl formální schůzku s americkým protějškem. Američan toho nebyl hoden. Proti takovému ponížení není obrana.

Není od věci připomenout, co napsal George Koo, znalec čínských obchodních strategií, a je zakladatelem a bývalým výkonným ředitelem International Strategic Alliances. Dnes je členem představenstva společnosti Freschfield's, nové platformy pro zelené budovy. Koo napsal:

„To, že se Biden ani neobtěžoval zrušit osobní sankce uvalené na Li Šang-fua během administrativy Donalda Trumpa, a přitom očekává, že dojde na summit vojenských vůdců (Číny a USA), se zdá hloupé a arogantní.

Uvědomte si, že Li byl sankcionován za nákup stíhaček z Ruska jménem Číny, což byla součást jeho povinností v té době, kdy měl na starosti nákup pro Lidovou osvobozeneckou armádu (PLA). Jaké právo mají USA sankcionovat úředníka jiné země za to, že dělá svou práci? Indie nakupuje zbraně z Ruska; Turecko nakupuje zbraně z Ruska, zjevně bez sankcí. To je jen jeden příklad "mezinárodního řádu založeného na pravidlech" ministra zahraničí Antonyho Blinkena…

Proč se divit, že generál Li Šang-fu odmítl jednat se svým severoamerikánským protějškem?

Generál Li Šang-fu v projevu 4. června svět upozornil, že bilaterální vztahy jsou na „rekordně nízké úrovni" a USA jednají nemravně.

„Pokusy tlačit na aliance podobné NATO v asijsko-pacifickém regionu jsou způsobem, jak unášet regionální země a zveličovat konflikty a konfrontace," řekl Li a upozornil, že jeho země usiluje o dialog před konfrontací s USA. A opakoval zvěstování, že svět je dost velký na to, aby Čína a USA rostly a působily ve světě společně, tedy vedle sebe.

Kamarádům Bidena se to nebude líbit, ale je to poselství od samotných bohů, neboť totéž prorokoval i velekněz severoamerické politické věštírny George Friedman - zpravodajský expert, zakladatel i šéf konzultační zpravodajské agentury Stratfor (Strategic Forecasting). Svými názory a podněty v médiích a knihách silně ovlivnil severoamerickou politiku na cestě za politickou pýchou a jedinečností.

V knize věšteb nazvané „Příštích sto let“ (česky Argo a Dokořán, 2010) Friedman jednu kapitolu nazval „Čína 2020 – Papírový tygr“. Napsal: … Nesdílím názor, že se z Číny stane hlavní světová velmoc… Čína je ostrovem… není obklopena vodou, ale je ohraničena neprůchodným terénem a pouštěmi, které ji účinně izolují od zbytku světa. (str. 119)

Samotní nejvyšší mandaríni z Pekingu upozorňují, že je nezajímá nějaká světová dominance, ale kšeftaření, které by přineslo Číňanům prosperitu – i tam, kde žijí na okraji hor a pouští.

Je hloupou pózou, když Austin 3. června řekl, že je „hluboce znepokojen" neochotou Pekingu zapojit se do amerických čachrů zvaných vojenské krizové řízení. Tím myslel Austin, že otevřené komunikační linky mezi americkými a čínskými vojenskými vůdci jsou nezbytné pro zabránění konfliktu uprostřed vzájemné administrativní nenávisti a posílení regionální stability.

Li veden základní mandarínskou úctou, vzal Austinovu tlapu, potřásl s ní, a krátce spolu ze slušnosti promluvili, aniž by si něco řekli, a to jen tak na okraji konference.

Toto divadelní gesto odneslo do světa více politicko – mocenské vůně než tucet ukecaných dramatických vět.
Austin se pokusil alespoň o malou divadelní repliku: „…srdečné potřesení rukou u večeře není náhradou za podstatné angažmá".

Divadlo ve vzduchu i na vodě


Třídenního mejdanu se zúčastnilo více než 600 delegátů z více než 40 zemí, včetně 48 delegátů na ministerské úrovni, a více než 35 vysokých papalášů z ministerstev obrany/války. Na úvod (jako by náhodou) USA vyslaly dvě kocábky do Tchajwanského průlivu – svoji a svého politického sluhy z Kanady. Torpédoborec amerického námořnictva třídy Arleigh Burke a fregata kanadského námořnictva třídy Halifax 3. 6. 2023 propluly Tchajwanským průlivem. Měla to být pro hosty v hotelu Šangri-La demonstrace severoamerické odhodlanosti kašlat na čínské nároky.

Čína tvrdí, že podle Úmluvy OSN o mořském právu a čínského vnitrostátního práva se vody Tchajwanského průlivu rozprostírají od pobřeží obou stran k ose průlivu a jsou vnitřními vodami Číny, teritoriálními vodami, přilehlou zónou a výlučnou ekonomickou zónou. Čína má svrchovaná práva a jurisdikci nad Tchajwanským průlivem. Samozřejmě Tchaj Wan je čínskou provincií, kterou jenom kvůli americkým válečným lodím nový čínský režim v roce 1947 neobsadil.

Proto došlo 3. 6. 2023 k tomu, že čínský torpédoborec Type 052D vybízí americkou loď, aby táhla k čertu, jinak může dojít ke kolizi, a čínský torpédoborec vplouval před příď amerického torpédoborce. To donutilo americkou válečnou loď změnit kurz a zpomalit, aby se vyhnula havárii, protože obě plavidla byla údajně do 150 yardů (137 metrů) od sebe.

Tento manévr v Tchajwanském průlivu se podobá jinému nedávnému incidentu, kdy čínská stíhačka J-16 sledovala americké průzkumné letadlo RC-135, když se 26. května pokusilo špehovat rutinní výcvik skupiny čínských lodí v Jihočínském moři. Čínská stíhačka J-16 letěla před americkým strojem, což způsobilo, že RC-135 musela proletět turbulencí za brázdou čínského letadla.

Díky tomu nikdo neviděl symbolickou plavbu amerického torpédoborce a amerického sluhy – kanadské fregaty, ale především úhybný manévr americké lodi před čínskou lodí. Pro čínskou propagandu to byla dobrá symbolika. Po odmítnutí jednání válečného ministra Li s americkým protějškem to byl další propagační bod pro Číňany.

V ten samý den (3. 5. 2023) po odmítnutí Američana čínský ministr obrany generál Li jednal s australským ministrem obrany Richardem Marlesem. Byl to také divadelní trik.

Australská administrativa, podobně jako další britští pohrobci navázaní na britskou politickou praxi, se stali politickými sluhy USA, podobně jako samotná Velká Británie. Proto hovořit s australským válečnickým ministrem bylo jako hovořit se sluhou amerického ministra obrany/války. Ale zároveň to byl signál  pokračujícího oteplování čínsko-australských obchodních vztahů.



Uctivě vedené mandarínské zesměšňování Evropy

V čínských médiích jsem zahlédl pomlaskávání nad divadelním představením, které předvedl Cui Tiankai, vysoký čínský diplomat a bývalý velvyslanec v USA (3. 6. 2023 ve www.guancha.cn).

Večer 6. června singapurského místního času dialog Šangri-La měl ve žvanivém menu panelovou diskuzi na téma „Euroatlantický a asijsko-pacifický bezpečnostní management". Zúčastnil se také Cui Tiankai.

O ukrajinském konfliktu „…Cui Tiankai bez obalu řekl, že je to kvůli "špatnému řízení" Evropy v oblasti její vlastní bezpečnosti. Domnívá se, že v minulosti se Asie často učila ze zkušeností Evropy s regionální integrací a nyní by se Evropa měla od Asie učit, jak udržet regionální mír a stabilitu.

Cui Tiankai poukázal na to, že důvodem, proč byla Asie schopna udržet mír a stabilitu v posledních několika desetiletích, je to, že země vědí, jak „konzultovat, komunikovat a rozvíjet ekonomickou spolupráci", „uznat a respektovat rozmanitost" a jednat v souladu se svými vlastními politikami, a ostatní země nemají právo zasahovat. Zároveň připomněl Spojeným státům a Západu, že Asie bude i nadále řídit bezpečnost a všechny otázky tímto způsobem, a že expanze NATO do Asie je netolerovatelná…

Před řadou evropských ministrů obrany řekl Cui Tiankai: „Nemyslím si, že jste efektivně a konstruktivně zvládli svou bezpečnostní situaci. Dodal: „Je vhodnější říci 'špatné řízení' a můžete vidět, že výsledkem je, že tento konflikt ubližuje všem." … Cui Tiankai poukázal na to, že na rozdíl od přístupu Evropy … Asie po desetiletí tvrdě pracovala na udržení regionálního míru a stability… „Nebudeme vám vnucovat náš způsob, jak dělat věci, ale možná se vy (Evropané) můžete učit od nás (Asie). " Konec citace.

Téma eurohlupáků diplomat ještě rozvinul v následujících větách: "Měli bychom se také něco naučit od vašich 'méně úspěšných', něco velmi důležitého. Nechci použít slovo "neúspěch", chci použít slovo "nedostatek úspěchu". "

Cui Tiankai dále řekl: „Budeme i nadále řešit naši bezpečnostní situaci a všechny problémy asijským způsobem."

Veřejně prezentovaný pohled čínského mandarína na EU resp. NATO jako na hlupáky je divadelně rozkošný. A za generální postoj Číny v hotelovém komplexu Šangri-La lze považovat větu od Cui Tiankai: „Nepotřebujeme asijskou verzi NATO a nechceme, aby se role NATO v našem regionu rozšiřovala."

Slova čínského diplomata jsou o realitě v jihovýchodní Asii. Např. 7. 5. 2023 autoři Vu Le Thai Hoang a Ngo Di Lan z Diplomatické akademie Vietnamu napsali oficiálností vonící článek (Hanoi Times) na téma zvýšení napětí vytvářením bloků v situaci, kdy USA a Čína pokračují v globální přetahování. Uvedli: „Na rozdíl od Evropy, kde je většina zemí spojencem USA, jihovýchodní Asie historicky preferovala neúčast… Neměly by nutit země ASEAN do monolitického bloku, jak to dělaly Spojené státy v západní Evropě během studené války…“

Pokud jde o Vietnam, USA zrušily zákaz prodeje zbraní do Vietnamu. V roce 2018 se Vietnam poprvé zúčastnil cvičení Rim of the Pacific (RIMPAC) a mohla ve Vietnamu zakotvit na krátké návštěvě první americká letadlová loď po více než 40 letech. Očekávání větší námořní spolupráce však utlumily chutě USA na Tchaj-wan, píše Minh Phuonng Vu v Asia Times 6. 5. 2023.

Co dodat?

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)







43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?