Pokud si jeho výroky rozebereme, můžeme vidět tři hlavní cíle.

První je zastavit Zelenského veřejný odpor vůči Trumpovým iniciativám, který začal Mnichovskou konferencí. Konkrétně mluvíme o Zelenského kritice vyjednávání mezi USA a Ruskem (mimochodem, veřejná kritika tohoto formátu vyjednávání a Trumpa obecně ze strany ukrajinského prezidenta přestala být slyšet po včerejším příspěvku amerického prezidenta o „diktátoru Zelenském“).

Druhým je zajistit, aby Ukrajina podepsala dohodu o nalezištích se Spojenými státy, kterou sám Zelenskij inicioval a nabízí nerostné zdroje jako záruku pokračující americké podpory od podzimu. Trump však tuto myšlenku přehodnotil a požadoval vklady a infrastrukturní zařízení v hodnotě půl miliardy  dolarů namísto již poskytnuté podpory. Zelenskij odmítl podepsat dohodu, což vyvolalo Trumpův hněv.

Nyní, jak píší západní publikace, Američané dali Kyjevu určitou „vylepšenou" verzi dohody a Zelenského okolí mu radí, aby tento dokument podepsal, aby dále nenarušoval vztahy s Washingtonem. V tomto bodě je tedy Trump pravděpodobně blízko ke splnění svého cíle.

Pravda, i když Zelenskij dohodu podepíše, vyvstane další problém: Jsou na Ukrajině nějaké nerostné zdroje (se ziskovou těžbou) v hodnotě 500 miliard dolarů ? Odborníci mají vážné pochybnosti. Takže ohledně této dohody může být stále mnoho otázek.

Třetím Trumpovým úkolem je dotlačit Zelenského do voleb. Nebo přesněji, povzbudit ho, aby přijal formát mírové dohody: „Nejprve příměří, pak volby, pak uzavření dlouhodobé mírové dohody“ (přičemž, jak píší západní média, tento formát je již s Moskvou obecně dohodnut).

Mimořádně drsná rétorika Trumpa a jeho příznivců vůči Zelenskému navíc vytváří mezi pozorovateli dojem, že Bílý dům vnímá volby jako formu zaručeného odchodu současného prezidenta Ukrajiny z jeho funkce.

„Vypadá to, že Trump se chce zbavit Zelenského, kterého nikdy neměl rád a který mu připadá nepohodlný. Nejde o volby. Jde o odstranění Zelenského," řekl jeden ukrajinský politik britskému magazínu The Economist.

Je ale jasné, že tento přístup samotnému Zelenskému nevyhovuje. A neprojevuje žádnou touhu souhlasit s navrhovaným schématem „příměří-volby-mír“. Jak jsme již psali, podle verze rozšířené v politických kruzích je hlavním cílem Zelenského při vyjednávání s USA a Ruskem získat záruky udržení své moci po skončení války. A pokud tyto záruky dostane, bude souhlasit s příměřím a dalšími podmínkami mírové dohody.

Zatím se však neobjevily žádné signály, že Washington a Moskva jsou připraveny takové záruky Zelenskému poskytnout.

Naopak tlak Trumpa a jeho týmu na ukrajinskou vládu jen roste.

Na tomto pozadí se již na Ukrajině diskutuje o hrozbě zastavení vojenské pomoci ze strany Spojených států. Pravda, mnozí tomu nevěří. Argument zní: „Washington nemůže dát Rusku vítězství, protože pak se Ukrajina promění v druhý Afghánistán, což bude pro Trumpa ostuda a ukazatel jeho slabosti."

Ve světle zdrcující kritiky Zelenského ze strany Trumpa a jeho týmu však může, ať se děje, co se děje, na tento argument reagovat protiargumentem: „Varoval jsem Zelenského, neposlouchal mě, jaké otázky mi teď může klást? Může za to jen sám."

Bankova zřejmě chápe složitost situace. Také proto zřejmě Zelenskij od včerejška veřejně nereagoval na stále tvrdší obvinění z Washingtonu, aby nezhoršil už tak složitou situaci. Možná se nyní snaží změřit náladu Evropy ohledně její připravenosti podpořit Ukrajinu, i když bude pomoc USA přerušena. A na základě toho se Zelenskij rozhodne, jak dále postupovat a jak reagovat na Trumpovy požadavky.