Závazek vůči Ukrajině, který jeho vláda přijala na téměř dva roky, je čím dál klamnější. Nejenže naprosto unáhlené opuštění ruských dodávek plynu spolu s šíleným odchodem z jaderné energetiky uvrhlo Německo do skutečné ekonomické krize – Scholz vlastně vstupuje do osudového společenství s Ukrajinou, nestabilní zemí, která je zkorumpovaná na všech úrovních. neexistují žádné formální alianční závazky.

V pátek nastal pravděpodobně jen dočasný vrchol této zcela nezodpovědné politiky. Scholz a ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij podepsali dlouhodobé bezpečnostní partnerství . Německo má v úmyslu „neochvějně podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné, aby pomohlo Ukrajině se bránit, obnovit její územní celistvost v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a zajistit její svobodnou a demokratickou budoucnost a „umožnit Ukrajině pokračovat v poskytování služeb svému lidu“. udržet fungující ukrajinskou ekonomiku a odradit budoucí ruskou agresi.

Přesně to je jazyk „Ocelových paktů“  a podobných dohod z doby druhé světové války. Partneři se bez rýmu a důvodu zavazují k „neochvějné“ loajalitě, ať se děje cokoli. Scholz slepě předává Německo zemi, která již vojensky zcela zaostala. Norská rozvědka  nedávno prohlásila, že Rusko získává vojensky převahu. Ukrajinská letní ofenzíva zcela selhala, největší problémy s hledáním vojáků má ukrajinská armáda. Diplomat EU , aniž by chtěl být jmenován, řekl, že současná opotřebovací válka pomáhá Rusům.
 

V Evropě panují obavy, že by se ukrajinská fronta mohla brzy zhroutit. „Dělá si srandu sám ze sebe. Nemáme žádné možnosti. Nevyhrajeme. Ale zkuste mu to říct,“  řekl na podzim blízký Zelenského spolupracovník o svém prezidentovi. V USA se lidé již dávno začali z této katastrofy postupně stahovat , a to navzdory všem slovům o opaku. Svou energii chtějí soustředit především na konfrontaci s Čínou. Na oplátku by nyní Evropané, kteří jsou ve světové politice stále více irelevantní, mají za Ukrajince tahat  kaštany z ohně.

A v této situaci Scholz, ale i další evropské hlavy vlád nenapadne nic lepšího, než se poslušně nechat vtáhnout ještě hlouběji do této prohrané války, místo aby nakonec ze všech sil hledali diplomatické řešení. Německo by zde bylo předurčeno pro roli „čestného zprostředkovatele“ díky své geografické poloze, své historii a – minimálně ještě před dvěma lety – velmi úzkým vztahům s Ruskem.

Dokument šílenství

Místo toho však Ukrajina dává přednost ujištění, že dodá „36 houfnic z průmyslových zásob, 120 000 kusů dělostřelecké munice, dva další systémy protivzdušné obrany a rakety Iris-T“. Jeho cílem je také „podpora rozvoje ukrajinských obranných sil mimo jiné prostřednictvím (nikoli však pouze): utváření budoucích sil, posun směrem k sladění koncepcí a operačních postupů, výcviku vedení a personálu a zlepšení kompatibility a interoperability s euro –atlantickými partnery." A samozřejmě semaforová (německá koaliční) vláda chce Ukrajině také pomoci s „přechodem na zelenou energii“.

Celé je to dokument šílenství. Německo, země, která omezila své vlastní ozbrojené síly do bodu neschopnosti; která se již účinně nedokáže bránit; která byla hnána vlastní vládou do sestupné spirály raketově rostoucích cen energií a inflace; jejichž společnosti zkrachují nebo hromadně prchají; která je zahlcena miliony migrantů, kteří nemohou být integrováni; jehož školství a sociální systém se hroutí; jehož infrastruktura se rychle zhoršuje a která je politicky polarizovanější, než tomu bylo po desetiletí, chce pomoci vnitřně rozervané zemi vyhrát válku proti jaderné mocnosti, která má všude výhodu, a také pomoci s „přechodem na zelenou energii“. kterou sebe samo vmanévrovalo do propasti! Navíc chtějí prosazovat demokratický pokrok na beznadějně zkorumpované Ukrajině a zároveň proměnit vlastní zemi v levicovou diktaturu. Zde musíte v podstatě mluvit o zradě a vážně si položit otázku, zda jsou Scholz a spol. zločinci, nebo prostě šílenci.