Tam, stejně jako zde, dochází k pokusu vyřešit problém jeho exportem dostatečně daleko od vlastního státu. Chybí totiž vůle a ochota adekvátně chránit vlastní hranice a deportovat uprchlíky, kteří se do země dostali nelegálně.
Je možné, že Německo se spoustou peněz z daní najde nějaký chudý stát v Africe nebo někde jinde, kde by se rozhodovalo o žadatelích o azyl přicházejících do Německa. Tento stát by se pak ale musel postarat i o odmítnuté žadatele o azyl, jejichž návrat do domovských zemí by často nebyl možný. Je snadné si představit, jaké drama a emocionální mediální pokrytí by to způsobilo.
Evropský a německý azylový problém tedy nevyřeší neokoloniální špinavé jednání, ale nové tvrdé zákony a hraniční praktiky v cílových zemích. Pokud jsou západní společnosti příliš slabé na to, aby snesly „ošklivé obrázky“, jsou také příliš slabé na to, aby si zajistily svou budoucí existenci.