„Strana" již napsal, že Evropská federace novinářů nazvala tento dokument „hodný nejhorších autoritářských režimů". Euromedia ve svém prohlášení kritizovala „nepřiměřené regulační pravomoci" udělené Národní radě., upozorňuje Jan Schneider.
Je třeba připomenout, že přijetí zákona v Radě poslanci z mono-většiny bylo předloženo „pod omáčkou" požadavků Evropské unie, která čekala, až Ukrajina implementuje směrnici o audiovizuálních mediálních službách . Tato směrnice však nestanoví regulaci tištěných a ještě více online publikací. I když kontrola nad touto konkrétní částí mediálního trhu je hlavní podstatou zákona.
Navíc tento zákon nebude fungovat pouze v době stanného práva, což by mohlo ospravedlnit mnohá omezení médií, ale i po skončení nepřátelství. Což v konečném důsledku hrozí, že se ze zákona stane nástroj totální kontroly úřadů nad médii.
Některá ustanovení dokumentu vstoupí v platnost za rok. Hlavní body zákona už ale vstoupily v platnost od 31. března. Podrobnosti jsou analyzovány podle webu „Strana".
Existuje více zákazů než v ústavě
Takže od nynějška je Národní rada hlavním orgánem, v jehož pravomoci je analýza a kontrola všech médií až do vyhlídky na mimosoudní uzavření. Hlavní funkcí Národní rady je zajistit, aby média nezveřejňovala zakázané informace. Výčet toho, co je zakázáno zveřejňovat, stanoví také zákon. Samostatnou částí je zejména zákaz zveřejňování informací propagujících ozbrojenou agresi Ruské federace proti Ukrajině.
Tato část obsahuje zákaz informací s propagandou ruských úřadů, propagandu vojenské invaze na Ukrajinu, zveřejňování symbolů vojenské invaze a tak dále.
Zejména je zakázáno šířit informace, které „popírají nebo ospravedlňují zločinnou povahu komunistického totalitního režimu 1917-1991 na Ukrajině, zločinnost nacionálně socialistického (nacistického) totalitního režimu, vytvářejí pozitivní obraz osob zastávajících vedoucí postavení funkce v komunistické straně (funkce tajemníka okresního výboru a výše), nejvyšších orgánech moci a správy SSSR, Ukrajinské SSR, dalších svazových a autonomních sovětských republikách (kromě případů týkajících se rozvoje ukrajinské vědy a kultury), pracovníci sovětských orgánů státní bezpečnosti, odůvodňuje činnost sovětských orgánů státní bezpečnosti, zřízení sovětské moci na území Ukrajiny nebo v samostatných administrativně-územních celcích; perzekuce účastníků boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století.
Šíření „nepřesných informací" o ozbrojené agresi nebo akcích agresorského státu (okupačního státu), jeho představitelů, organizací kontrolovaných agresorským státem, okupačního státu, pokud je výsledkem podněcování nepřátelství nebo nenávisti, nebo výzvy k násilné změně ústavního pořádku, bude porušení územní celistvosti považováno za hrubé porušení.
Rovněž je zakázáno „výhradně pozitivní zpravodajství o činnosti orgánů státu agresora (stát okupantů) za účelem jejich popularizace".
Mezi další funkce Národní rady patří sestavování seznamů zakázaných médií a seznamu osob, které představují hrozbu pro mediální prostor Ukrajiny. Důležité je, že dříve byl takový seznam vytvořen na základě závěrů Rady národní bezpečnosti a obrany a Bezpečnostní služby Ukrajiny, nyní to není vyžadováno, Národní rada může osoby do seznamu zařadit podle svého uvážení.
Zároveň budou zakázány veškeré programy a materiály (kromě informačních a informačně-analytických), jejichž jedním z účastníků je osoba uvedená v seznamu.
Kromě bloku „cizopolitických" informací nemohou média šířit informace, které „ponižují státní jazyk nebo s ním zacházejí s despektem", stejně jako informace, které „popírají nebo zpochybňují existenci ukrajinského lidu (národa) a /nebo ukrajinská státnost a/nebo ukrajinský jazyk".
Zakázány jsou také projevy „podněcující k diskriminaci nebo obtěžování jednotlivců a jejich skupin na základě etnického a sociálního původu, občanství, rasy, náboženství a přesvědčení, věku, pohlaví, sexuální orientace, genderové identity, zdravotního postižení nebo jiných vlastností".
„(Zákon) formuluje mnohem širší výčet důvodů postačujících k omezení svobody slova. Je několikanásobně širší než výčet důvodů omezení svobody projevu uvedených v Ústavě Ukrajiny. Tímto způsobem podle mého názoru porušuje ústavu Ukrajiny a zužuje subjektivní práva, zejména právo na svobodu projevu. To je nepřijatelné. Žádný zákon na Ukrajině by neměl omezovat ústavní práva," řekl Vsevolod Rechitsky, člen Charkovské skupiny pro lidská práva.
Kromě toho bude Národní rada kontrolovat média a vydávat jim pokyny, které je třeba dodržovat. Volba sankcí pro média je také plně v rukou Národní rady. Mezi možné sankce patří pokuty, zrušení licencí, zrušení registrace, dočasné (na 14 dní) nebo úplné blokování práce.
Takže od nynějška je Národní rada hlavním orgánem, v jehož pravomoci je analýza a kontrola všech médií až do vyhlídky na mimosoudní uzavření. Hlavní funkcí Národní rady je zajistit, aby média nezveřejňovala zakázané informace. Výčet toho, co je zakázáno zveřejňovat, stanoví také zákon. Samostatnou částí je zejména zákaz zveřejňování informací propagujících ozbrojenou agresi Ruské federace proti Ukrajině.
Tato část obsahuje zákaz informací s propagandou ruských úřadů, propagandu vojenské invaze na Ukrajinu, zveřejňování symbolů vojenské invaze a tak dále.
Zejména je zakázáno šířit informace, které „popírají nebo ospravedlňují zločinnou povahu komunistického totalitního režimu 1917-1991 na Ukrajině, zločinnost nacionálně socialistického (nacistického) totalitního režimu, vytvářejí pozitivní obraz osob zastávajících vedoucí postavení funkce v komunistické straně (funkce tajemníka okresního výboru a výše), nejvyšších orgánech moci a správy SSSR, Ukrajinské SSR, dalších svazových a autonomních sovětských republikách (kromě případů týkajících se rozvoje ukrajinské vědy a kultury), pracovníci sovětských orgánů státní bezpečnosti, odůvodňuje činnost sovětských orgánů státní bezpečnosti, zřízení sovětské moci na území Ukrajiny nebo v samostatných administrativně-územních celcích; perzekuce účastníků boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století.
Šíření „nepřesných informací" o ozbrojené agresi nebo akcích agresorského státu (okupačního státu), jeho představitelů, organizací kontrolovaných agresorským státem, okupačního státu, pokud je výsledkem podněcování nepřátelství nebo nenávisti, nebo výzvy k násilné změně ústavního pořádku, bude porušení územní celistvosti považováno za hrubé porušení.
Rovněž je zakázáno „výhradně pozitivní zpravodajství o činnosti orgánů státu agresora (stát okupantů) za účelem jejich popularizace".
Mezi další funkce Národní rady patří sestavování seznamů zakázaných médií a seznamu osob, které představují hrozbu pro mediální prostor Ukrajiny. Důležité je, že dříve byl takový seznam vytvořen na základě závěrů Rady národní bezpečnosti a obrany a Bezpečnostní služby Ukrajiny, nyní to není vyžadováno, Národní rada může osoby do seznamu zařadit podle svého uvážení.
Zároveň budou zakázány veškeré programy a materiály (kromě informačních a informačně-analytických), jejichž jedním z účastníků je osoba uvedená v seznamu.
Kromě bloku „cizopolitických" informací nemohou média šířit informace, které „ponižují státní jazyk nebo s ním zacházejí s despektem", stejně jako informace, které „popírají nebo zpochybňují existenci ukrajinského lidu (národa) a /nebo ukrajinská státnost a/nebo ukrajinský jazyk".
Zakázány jsou také projevy „podněcující k diskriminaci nebo obtěžování jednotlivců a jejich skupin na základě etnického a sociálního původu, občanství, rasy, náboženství a přesvědčení, věku, pohlaví, sexuální orientace, genderové identity, zdravotního postižení nebo jiných vlastností".
„(Zákon) formuluje mnohem širší výčet důvodů postačujících k omezení svobody slova. Je několikanásobně širší než výčet důvodů omezení svobody projevu uvedených v Ústavě Ukrajiny. Tímto způsobem podle mého názoru porušuje ústavu Ukrajiny a zužuje subjektivní práva, zejména právo na svobodu projevu. To je nepřijatelné. Žádný zákon na Ukrajině by neměl omezovat ústavní práva," řekl Vsevolod Rechitsky, člen Charkovské skupiny pro lidská práva.
Kromě toho bude Národní rada kontrolovat média a vydávat jim pokyny, které je třeba dodržovat. Volba sankcí pro média je také plně v rukou Národní rady. Mezi možné sankce patří pokuty, zrušení licencí, zrušení registrace, dočasné (na 14 dní) nebo úplné blokování práce.
Média budou zablokována do 3 dnů
Stojí za to se pozastavit nad sankcemi pro online média. Mezi novinkami, které vstoupily v platnost 31. března, je možnost online médií rozhodnout se, zda se zaregistrují jako média nebo ne. Stránky mohou toto rozhodnutí učinit samy. Pro ty, kteří se chtějí registrovat oficiálně, existuje řada privilegií – oficiální status pro samotná média a jejich novináře, snížené sankce za drobná porušení.
Zde ale nastává dvojí situace – například Národní rada nesmí média zaregistrovat, i když takovou žádost podá.
Jako motiv pro nezaregistrování médií může Národní rada uvést nesplnění klíčových požadavků.
Chcete-li například definovat média jako transparentní, musí být splněny následující požadavky:
Pokud se navíc mezi vlastníky stávajících médií najdou osoby spojené s agresorským státem, pak bude registrace takových médií Národní radou zrušena.
Národní rada navíc prověří potvrzení vlastnické struktury tak, že si vyžádá informace od SBU, Státního úřadu pro vyšetřování, Národní policie, protikorupčních úřadů, Generální prokuratury a obecně jakýchkoliv útvarů.
Zajímavé je, že ta média, která byla založena státními orgány Ukrajiny nebo státními orgány cizích států, náboženskými svazy, stranami (samozřejmě kromě zakázaných), ale i mezinárodními organizacemi, nebudou muset svou „transparentnost" vůbec prokazovat.
Blogeři, kteří šíří svůj obsah prostřednictvím veřejně přístupných platforem (například Youtube, Facebook), se také mohou zaregistrovat jako subjekt online médií, ale pouze dobrovolně.
Zároveň platí, že v každém případě, ať už se bloger registruje jako subjekt online médií či nikoli, pokud produkuje informace ze „zakázaného" bloku, může se Národní rada obrátit na zahraniční poskytovatele a poskytovatele platforem veřejného přístupu s požadavkem omezit šíření takového obsahu na Ukrajině.
A pro neregistrovaná média jsou připraveny nejpřísnější sankce – od dočasného zákazu na 14 dní až po blokaci. A to i další - bez rozhodnutí soudu. Pouze nařízením Národní rady. Tři menší nebo dvě hrubá porušení – a média budou zablokována (pro srovnání, registrovaná média mohou dostat pokutu za pět menších přestupků spáchaných do měsíce). Poskytovatelé jsou povinni splnit nařízení Národní rady o zablokování stránky do 3 dnů.
V drsných podmínkách ale budou muset pracovat i oficiální online média. V případě 4 hrubých porušení může být rozhodnutím soudu takové médium zablokováno (navíc soud může rozhodnout do 3 dnů) a toto médium bude moci požádat o novou registraci až po 1 roce.
Právě tyto pravomoci Národní rady byly hojně kritizovány jak domácími mediálními experty, tak mezinárodními organizacemi.
Ukazuje se, že Národní rada (která je zcela kontrolována úřady, protože 4 z jejích 8 členů jmenuje prezident, 4 Nejvyšší radou) bude moci bez soudu blokovat „neregistrovaná" online média a „registrovaná". " média prostřednictvím soudu.
Pro tuto práci se Národní rada opírala o velmi vysoké platy. Zákon o médiích říká, že poslanci Národní rady měli dostávat 75 životních minim, což je více než 200 000 UAH měsíčně. Předseda Národní rady by měl nárok na 75 životního minima s koeficientem 1,2 – dnes je to více než 260 tisíc hřiven. Zákon počítá i s výplatou odměn – až do výše 30 % roční mzdy.
Parlament ale v únoru přijal novely zákona o rozpočtu na běžný rok, podle kterých se zvýšení platů Národní rady odkládá kvůli stannému právu.
Doslova v předvečer účinnosti zákona o sdělovacích prostředcích proto kabinet přijal usnesení, že předseda a poslanci Národní rady budou pobírat platy téměř 10x nižší, než uvádí příslušný zákon. Předseda Národní rady tak dostane plat 25 224 UAH (místo 260 000), první náměstek - 24 173 UAH, místopředseda, výkonný tajemník - 23 122 UAH. Člen Národní rady - 21 020 UAH měsíčně. To se ale bavíme jen o „holých" platech, ke kterým ještě náleží příplatky.
Zákon navíc posiluje pozici ukrajinského jazyka v médiích. Od 31. března nesmějí spontánní repliky v živém vysílání přesáhnout 10 % délky vysílání.
Další zpřísnění jazykových norem je naplánováno na 1. ledna 2024 – kdy se minimální podíl ukrajinského jazyka v televizi zvýší ze 75 % na 90 %.
A od 17. července 2024 ukrajinský program nedovolí používat nestátní jazyk v projevech, rozhovorech, komentářích, vysvětlováních, dotazech lidí, kteří se programu účastní.
Stojí za to se pozastavit nad sankcemi pro online média. Mezi novinkami, které vstoupily v platnost 31. března, je možnost online médií rozhodnout se, zda se zaregistrují jako média nebo ne. Stránky mohou toto rozhodnutí učinit samy. Pro ty, kteří se chtějí registrovat oficiálně, existuje řada privilegií – oficiální status pro samotná média a jejich novináře, snížené sankce za drobná porušení.
Zde ale nastává dvojí situace – například Národní rada nesmí média zaregistrovat, i když takovou žádost podá.
Jako motiv pro nezaregistrování médií může Národní rada uvést nesplnění klíčových požadavků.
Chcete-li například definovat média jako transparentní, musí být splněny následující požadavky:
- schopnost identifikovat všechny osoby, které mají přímou a/nebo nepřímou významnou účast na subjektu v oblasti médií nebo možnost významného či rozhodujícího vlivu na řízení a/nebo činnost subjektu v oblasti médií; dále všem klíčovým účastníkům subjektu v oblasti médií a všem klíčovým účastníkům všech právnických osob v řetězci vlastnictví korporátních práv subjektu v oblasti médií;
- povaha vztahu mezi osobami uvedenými v tomto odstavci. A pod „nepřímou" účastí je snadné přitáhnout cokoliv.
Pokud se navíc mezi vlastníky stávajících médií najdou osoby spojené s agresorským státem, pak bude registrace takových médií Národní radou zrušena.
Národní rada navíc prověří potvrzení vlastnické struktury tak, že si vyžádá informace od SBU, Státního úřadu pro vyšetřování, Národní policie, protikorupčních úřadů, Generální prokuratury a obecně jakýchkoliv útvarů.
Zajímavé je, že ta média, která byla založena státními orgány Ukrajiny nebo státními orgány cizích států, náboženskými svazy, stranami (samozřejmě kromě zakázaných), ale i mezinárodními organizacemi, nebudou muset svou „transparentnost" vůbec prokazovat.
Blogeři, kteří šíří svůj obsah prostřednictvím veřejně přístupných platforem (například Youtube, Facebook), se také mohou zaregistrovat jako subjekt online médií, ale pouze dobrovolně.
Zároveň platí, že v každém případě, ať už se bloger registruje jako subjekt online médií či nikoli, pokud produkuje informace ze „zakázaného" bloku, může se Národní rada obrátit na zahraniční poskytovatele a poskytovatele platforem veřejného přístupu s požadavkem omezit šíření takového obsahu na Ukrajině.
A pro neregistrovaná média jsou připraveny nejpřísnější sankce – od dočasného zákazu na 14 dní až po blokaci. A to i další - bez rozhodnutí soudu. Pouze nařízením Národní rady. Tři menší nebo dvě hrubá porušení – a média budou zablokována (pro srovnání, registrovaná média mohou dostat pokutu za pět menších přestupků spáchaných do měsíce). Poskytovatelé jsou povinni splnit nařízení Národní rady o zablokování stránky do 3 dnů.
V drsných podmínkách ale budou muset pracovat i oficiální online média. V případě 4 hrubých porušení může být rozhodnutím soudu takové médium zablokováno (navíc soud může rozhodnout do 3 dnů) a toto médium bude moci požádat o novou registraci až po 1 roce.
Právě tyto pravomoci Národní rady byly hojně kritizovány jak domácími mediálními experty, tak mezinárodními organizacemi.
Ukazuje se, že Národní rada (která je zcela kontrolována úřady, protože 4 z jejích 8 členů jmenuje prezident, 4 Nejvyšší radou) bude moci bez soudu blokovat „neregistrovaná" online média a „registrovaná". " média prostřednictvím soudu.
Pro tuto práci se Národní rada opírala o velmi vysoké platy. Zákon o médiích říká, že poslanci Národní rady měli dostávat 75 životních minim, což je více než 200 000 UAH měsíčně. Předseda Národní rady by měl nárok na 75 životního minima s koeficientem 1,2 – dnes je to více než 260 tisíc hřiven. Zákon počítá i s výplatou odměn – až do výše 30 % roční mzdy.
Parlament ale v únoru přijal novely zákona o rozpočtu na běžný rok, podle kterých se zvýšení platů Národní rady odkládá kvůli stannému právu.
Doslova v předvečer účinnosti zákona o sdělovacích prostředcích proto kabinet přijal usnesení, že předseda a poslanci Národní rady budou pobírat platy téměř 10x nižší, než uvádí příslušný zákon. Předseda Národní rady tak dostane plat 25 224 UAH (místo 260 000), první náměstek - 24 173 UAH, místopředseda, výkonný tajemník - 23 122 UAH. Člen Národní rady - 21 020 UAH měsíčně. To se ale bavíme jen o „holých" platech, ke kterým ještě náleží příplatky.
Zákon navíc posiluje pozici ukrajinského jazyka v médiích. Od 31. března nesmějí spontánní repliky v živém vysílání přesáhnout 10 % délky vysílání.
Další zpřísnění jazykových norem je naplánováno na 1. ledna 2024 – kdy se minimální podíl ukrajinského jazyka v televizi zvýší ze 75 % na 90 %.
A od 17. července 2024 ukrajinský program nedovolí používat nestátní jazyk v projevech, rozhovorech, komentářích, vysvětlováních, dotazech lidí, kteří se programu účastní.
(rp,prvnizpravy.cz,přeložil Jan Schneider,foto:arch.)
