Premiérka Sheikh Hasina vládne Bangladéši od roku 2009. Je dcerou prvního prezidenta země Mujibura Rahmana, který v roce 1971 dovedl Bangladéš (dříve východní Pákistán) k nezávislosti a v roce 1975 byl zabit při vojenském převratu. Sheikh Hasina je muslimka, ale sledovala cestu přátelských vztahů s Indií a premiérem Narendrou Módi a chránila hinduisty v Bangladéši. Sheikh Hasina také sledovala politiku přátelských vztahů s Ruskem a Čínou. Nyní, když byla svržena, se mnozí obávají genocidy hinduistů v Bangladéši.
Sheikh Hasina otevřeně obvinila americkou vládu ze snahy svrhnout její vládu „barevnou revolucí“.
Dne 20. března 2022 navštívila bývalá americká viceprezidentka Victoria Nulandová Bangladéš, aby donutila vládu premiérky Sheikh Hasiny „připojit se k válečné stezce USA-NATO proti Rusku“, uvedl levicový web WSWS .
Bangladéš se 171 miliony obyvatel vyrostl z jedné z nejchudších zemí světa v úspěšného vývozce textilu, především do EU (51 %) a USA (25 %). Sheikh Hasina zároveň nebyla ochoten zrušit vztahy s Ruskem, které dodává pšenici, hnojiva, stroje, čerstvé a sušené ovoce a staví největší bangladéšskou elektrárnu, jadernou elektrárnu Rooppur, s půjčkou od ruské vlády ve výši 12,65 miliardy dolarů a je financováno podle WSWS.
V květnu 2024 Sheikh Hasina obvinila USA, že chtějí Bangladéš územně rozdělit. „Téhož měsíce prozradila, že jí bylo slíbeno snadné vítězství v lednových volbách výměnou za povolení zřídit západní leteckou základnu na bangladéšském ostrově Svatého Martina v Bengálském zálivu. Její vláda návrh odmítla a držela se své dlouhodobé zahraničněpolitické neutrality, která vylučuje členství v jakýchkoli vojenských blocích,“ uvádí Sputnik News .
Rusko obvinilo amerického velvyslance Petera Haase z vměšování do bangladéšských vnitřních záležitostí podporou protivládních demonstrací a setkání s opozičními vůdci. Haas odstoupil v červenci 2024 a opustil zemi, aniž by poděkoval bangladéšské vládě, což je v diplomatických kruzích považováno za urážku.
Moskevský blogger Andrew Korybko nazval to, co se děje v Bangladéši, „totální barevnou revolucí“ a „hybridní válkou“ proti zemi, která „je ve skutečnosti součástí větší hybridní války proti Indii, kterou vedou vládnoucí liberální globalisté z USA a jejich ideologické cíle jsou v rozporu s cíli jejich konzervativních nacionalistických politických rivalů, kteří Indii respektují jako partnera.
„Důsledky jsou obrovské: Jmenovitě, že indický premiér Narendra Módi může být nucen zpřísnit svůj postoj vůči Západu, navzdory jeho záměrům normalizovat a rozšířit vztahy," napsal Korybko.
Blogger Aayushi Rana nazval události v Dháce „zlověstným spiknutím“, ve kterém „zlověstné postavy“ ze „vzdálených koutů světa... tahají za nitky a podporují protesty toxickým koktejlem nenávisti a dezinformací. Tito zahraniční aktéři spolu s bangladéšskou extremistickou opozicí, BNP, zorganizovali kampaň polarizující propagandy, jejímž cílem je rozsévat neshody a destabilizovat zemi.
5. srpna byla Barevná revoluce pod vedením USA úspěšná instalací radikální muslimské vojenské vlády, což vedlo k explozi násilí proti hinduistům.
Místo odsouzení odvolání zvoleného premiéra vyzval zahraniční zástupce EU Josep Borrell k „řádnému a pokojnému přechodu k demokraticky zvolené vládě“.
Což nedává žádný smysl, protože koneckonců Západ zřejmě právě svrhl demokraticky zvolenou vládu Bangladéše.