Připočteme-li k tomu Zelenského „klinč“ s Američany kvůli Trumpem aktivně prosazované dohodě o nerostných surovinách (západní média píší, že ukrajinský prezident požadoval, aby USA výměnou za vklady poskytly nějaké bezpečnostní záruky), dostaneme obrázek prakticky úplného odmítnutí Trumpa ve všech bodech jeho agendy – co nejrychlejší mír na základě kompromisů s Putinem, ložiska, vztahy s Evropou atd.
Již jsme psali, že k tomu Zelenského aktivně tlačila západní „válečná strana“ (aby odmítl Trumpovy výzvy k okamžitému vyjednávání o ukončení války), když po výzvě amerického prezidenta Putinovi zahájila masivní kampaň za zveřejňování „zrady“ v médiích.
A alespoň to zatím vypadá, že Zelenskij tomuto tématu podlehl a skutečně se rozhodl to „odmítnout“. Pravděpodobně věří, že společným tlakem na Trumpa s Evropou se mu podaří posílit svou vyjednávací pozici.
Je zde však velké riziko
Za prvé, není známo, jak Trump na takové akce a prohlášení Zelenského zareaguje. Soudě podle Vanceova pátečního projevu, rozpory mezi USA a Evropou rychle narůstají a pokus ukrajinského prezidenta spoléhat se na podporu zemí EU a Británie by mohl mít ve Washingtonu opačný efekt – prudce zhoršit postoj USA k ukrajinské vládě a přimět Trumpa, aby začal vyvíjet tvrdý tlak na Kyjev, například blokováním dodávek zbraní.
Zadruhé, postoj EU není zdaleka jasný. Tváří v tvář zvýšenému napětí ve vztazích se Spojenými státy se může mnoho evropských zemí rozhodnout, že válka na dvou frontách – proti Rusku i Americe – je pro Evropu příliš. A pokusit se co nejrychleji obnovit vztahy s Ruskem, aby minimalizovali hrozbu přímého konfliktu a získali ekonomické výhody obnovením dodávek ruských energetických zdrojů.
Ale i když neuvažujeme s takovým scénářem, který je stále čistě hypotetický, každopádně Evropa sama bez pomoci Spojených států není s to plně poskytnout Kyjevu potřebné vojenské zásoby pro pokračování války. Což přiznává i sám Zelenskij. To znamená, že Trumpovo odmítnutí poskytnout pomoc bude mít pro Ukrajinu vážné důsledky.
Pokud jde o takovou hru „vabank". , tak si vzpomeňme na Zelenského projev v Mnichově přesně před třemi lety – v únoru 2022, v předvečer začátku války. Jak později psala západní média, Scholz a další evropští politici se snažili přesvědčit ukrajinského prezidenta, aby oznámil své odmítnutí vstupu do NATO, což by podle nich mohlo zabránit válce. Zelenskij to ale nejen neudělal, ale ve svém projevu také naznačil možnost zahájení prací na vrácení jaderných zbraní Ukrajině. A to Putin téměř okamžitě zařadil do seznamu důvodů invaze..