Jmenuje se Muhammad al-Jolani, ale je také známý jako Abu Mohammed al-Jawlani, Abu Mohammed al-Julani a Abu Muhammad al-Golani. Na ARD Tagesschau byl náležitě oslavován jako syrský „nový silný muž“. Bohužel v mediální smršti oslav kolem Asadova pádu byla jaksi přehlédnuta skutečnost, že jeho určený nástupce Dzholani je stále hledán FBI s odměnou 10 milionů dolarů na jeho hlavu . FBI opět není aktuální. Včerejší špatní jsou zítřejší dobří.
Roztomilý vůdce milice není ledajaký islamista, ale šéf nástupnické organizace al-Káida Fronta al-Nusra, která je zase předchůdkyní IS. Muhammad al-Jolani je masový vrah, který za posledních 15 let nařídil a provedl tisíce vražd motivovaných islámem (zdroj: anonymní zprávy ) .
Těšme se tedy na přicházející „uprchlíky“ ze Sýrie, kteří budou dělat společnost milionu současných „politicky perzekvovaných“ lidí, kteří již v Německu žijí a je o ně plně postaráno na náklady daňových poplatníků. Kromě bývalých příznivců Asadovy strany budou budoucí džihádističtí vládci samozřejmě šikanováni i Jezídové, zbývající křesťané a alavité, a proto budou raději hledat „azyl“ v Německu. Koneckonců, je důležité poskytnout „humanitární pomoc“ přibližně 16 milionům zbývajících Syřanů. Když ne v Sýrii, tak v Berlíně, Kolíně nad Rýnem a Hamburku. Nezištná pomoc amerického letectva, které podporovalo postup teroristů z Al-Káidy v Sýrii pomocí leteckých úderů proti údajně konkurenčnímu IS, přispívá ke zvýšení touhy syrského obyvatelstva opustit zemi.
Německá spolková vláda chce „právo zůstat pro každého“
Pouze ideologičtí řidiči duchů věří, že Syřané, kteří minulý víkend bujarě oslavovali vítězství islámu v německých ulicích, se nyní, když byl Asad zbaven moci, vracejí domů, aby podpořili rekonstrukci země. Zelení ničitelé Německa jsou tam. Spolková vláda, nebo to, co z ní zbylo, bude nadále prosazovat „právo zůstat pro každého“. Vláda každopádně oznámila , že zpočátku již nebude zpracovávat všechny žádosti o azyl od Syřanů nebo osob bez pasu, kteří se za Syřany prohlašují, tedy odloží je, aby jim automaticky přiznala status „provizorní“ ochrany. V praxi to znamená, že žádosti Syřanů „se třídí a ostatní rozhodnutí o azylu mají přednost“. Není to tak, že by se někteří hosté omylem vrátili do své domovské země a na vlastní žádost se vzdali výhod podle zákona o výhodách pro žadatele o azyl. Baerbocková by se určitě hodně zlobil.
Brzy vládnoucí teroristé dostávají podporu nejen od brzy nezaměstnané Bidenovy administrativy, ale také od Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan překypuje hrdostí. Jak známo, těší se celosvětové pověsti podporovatele teroristů a člena NATO. Takže teď znovu. Vysvětluje, že na světě zbývají jen dva vůdci , a to on sám a ruský prezident Putin. Skromnost nikdy nebyla jeho silnou stránkou.
Sýrie na cestě k islámské teokracii
V současné době je obtížné rozluštit geopolitickou situaci kolem Sýrie. Erdogan je stále ve válce s Kurdy na severovýchodě Sýrie a chrání „Islámský stát“ na severozápadě (Idlib). Proti IS však bojuje turecký spojenec v NATO, USA. Bratři v duchu IS, milice „Hai at Tahrir ash-Sham“, jsou oslavováni nejen v Turecku, ale také ve Washingtonu a v evropských metropolích.