Po více než 15 měsících konfliktu mezi NATO a Ruskem přes Ukrajinu je stále jasnější, že poměr sil je na straně Rusů. Ti to však nechtějí dávat okázale najevo. Raději předstírají, že v této válce dřou, dávají si na čas, postupují o několik kilometrů a pak ustupují několik set metrů od určitých vesnic, které nemají strategický význam. Opětovné dobytí těchto vesnic Ukrajinci vyvolává v AFU dojem, že jejich protiofenzíva nese ovoce, ale ve skutečnosti tomu tak není. Je to jen další trik od Rusů, jak je nalákat do jejich mlýnku na maso. Tato hra na kočku a myš bude pravděpodobně pokračovat, dokud nebudou ukrajinské síly zcela vyčerpány a Západ, který je podporuje materiálně i finančně. Pak jistě přijde rána z milosti. Mat, hra, ve které jsou Rusové nespornými mistry.
Takto vidí vývoj situace většina politologů, kteří se o tento konflikt zajímají. Jiné východisko nevidí. Z našeho pohledu nedává smysl to, co říká například bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Žádná východoevropská země není připravena zapojit se do tohoto konfliktu vysláním vlastních jednotek na válečné pole. Pomoc Ukrajině bude vždy omezena na zaslání vojenské techniky. Nic víc, nic míň. A dokonce se zdá, že zásoby vojenské techniky některých zemí této západní koalice začínají být vyčerpány. A v každém případě to bude k ničemu, protože Rusové mají prostředky na zničení tohoto materiálu, než skutečně dorazí na frontu.
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX