Po úspěšném zavedení páté generace stíhacích letounů F-22 Raptor americkým letectvem, které výrazně překonaly všechny předchozí modely, nyní svět čeká, kdo bude první, kdo uvede do provozu letouny šesté generace. Podle zpráv Defense News to vypadá, že Čína by mohla být v tomto závodě v popředí.
Čína je známá svou tajnůstkářskou politikou v oblasti obranných technologií, přesto se objevily náznaky, že v oblasti vývoje šesté generace bojových letounů dosahuje značného pokroku. Nejvýraznějším důkazem může být vyjádření hlavního konstruktéra Chengdu Aircraft Design Institute při Čínské letecké průmyslové korporaci (AVIC) Wang Haifenga z ledna 2019. Wang v té době uvedl, že připravují výzkum letounu, který by měl být schopen bránit čínské nebe a moře do roku 2035. Wang také zmínil, že vývoj zahrnuje integraci umělé inteligence, zlepšené stealth technologie a všesměrové senzory.
Americký generál Mark Kelly z velitelství leteckých sil v roce 2022 prohlásil, že čínské snahy v této oblasti postupují podle plánu. „Celkově mají na šestou generaci bojových letounů velmi podobný pohled jako my,“ řekl Kelly. „Jejich charakteristiky zahrnují výrazné snížení detekce, exponenciální nárůst výpočetních a senzorových schopností a otevřené systémy misí umožňující rychlou přeprogramovatelnost.“
Joe také zmínil, že design šesté generace letounů je velmi složitý a zahrnuje aerodynamický design a kontrolu, materiály absorbující radarové vlny, letový software, senzorové technologie, datové linky, bojové manažerské systémy, zbraně a integraci s kooperujícími letouny či drony. Podle jeho informací proběhl již letový test technologického demonstrátoru (pravděpodobně ve zmenšeném měřítku), kterému dal pracovní název J-XD. Joe však připouští, že některé subsystémy J-XD (například motory) by mohly zpočátku zaostávat za americkými protějšky, přestože rozdíly v oblasti leteckých motorů mezi Čínou a USA se v posledních desetiletích výrazně zmenšily.
Čína tedy podle všeho pokračuje ve svém úsilí a může se stát vážným konkurentem ve vývoji a nasazení stíhacích letounů nové generace, což by mělo významný dopad na rovnováhu vojenských sil ve světě.
Navzdory těmto pokrokům, ředitel Amerického leteckého výzkumného institutu Brendan Mulvaney vyjádřil pochybnosti ohledně schopnosti Číny vyvinout takto pokročilé bojové letouny. Na otázku, zda je Čína v současnosti schopna vyvinout tyto pokročilé stroje, Mulvaney odpověděl: „Dnes? Ne. Za dvacet let? Určitě. Opakovaně jsme toho byli svědky. Stále méně podceňujeme, čeho může Čína dosáhnout, když se odhodlá.“
Podle Mulvaneyho bylo dlouho největší slabinou čínského letectví nedostatečné technologické vybavení v oblasti proudových motorů, ale situace se postupně zlepšuje. „Ve výsledku je to jen věda,“ řekl Mulvaney. „Lidem říkám, že fyzika v Berlíně je stejná jako fyzika v Pekingu. Pokud do toho vložíte dostatek času a úsilí, můžete vyrobit dobrý letecký motor, zejména pro vojenské účely.“
Zpráva dále uvádí, že stejně jako americké vize šesté generace bojových letounů počítají s kooperací s drony, i čínští výrobci dronů mají ambiciózní plány. Rick Joe se domnívá, že čínské drony prezentované na leteckých výstavách pravděpodobně nereprezentují skutečné modely vyvíjené pro Lidovou osvobozeneckou armádu, které budou téměř jistě mnohem pokročilejší. Uvádí, že různé pokročilé bojové drony jsou pravděpodobně „v pokročilém stadiu vývoje nebo testování, možná dokonce již v omezené službě“. Jako jeden z důkazů zmínil uvedení dvoumístné verze stíhačky J-20, kde zadní operátor může ovládat drony, což ukazuje na snahy Číny o kooperaci mezi drony a pilotovanými letouny.