„Země BRICS vážně narušují umírající poválečný řád,“ říká ekonom Thomas Bachheimer v rozhovoru v novém čísle „AUF1 Special“ s redaktorkou Auf1 Kornelií Kirchweger o enormním růstu zemí BRICS, globálním ekonomickém rozvoji, ale také o konfliktu na Blízkém východě a ekonomické situaci Rakouska a Německa.

V dlouhodobém horizontu by dolar ztratil svou funkci klíčové měny, země BRICS by v současnosti stále obchodovaly ve svých národních měnách. Samostatná měna krytá zlatem je pravděpodobně již plánována. Loni všechny země BRICS nakoupily zlato. Tyto státy se připravují, říká Bachheimer. „Zlatý standard přijde, ale nebude to žádný formální akt." V této souvislosti informuje o velké zbrojní dohodě mezi Ruskem a Íránem, která byla minulý týden vypořádána ve zlatě (ekvivalent 1,7 miliardy amerických dolarů). .

Probíhá dedolarizace. „Dolar je důmyslný konstrukt pro udržení moci pro Washington a finanční elity, ale ne pro ekonomické aktéry." Stále méně měnových rezerv investuje do dolarů a naopak do zlata. Dolar také zažívá ztrátu kolem jednoho procenta ročně v mezinárodním obchodu.

„Finanční svět ví: Je konec!“ říká Bachheimer, který také říká: „Euro je chudým bratrancem amerického dolaru.“ Protože na rozdíl od dolaru euro nikdy nemělo širokou síť. „Euro máme již 22 let a kupní síla se ve srovnání se zlatem vypařila. Cena zlata se od té doby zvýšila o 650 procent!“

Když cena zlata v několika měnových systémech roste, důvěra v režimy nekrytých peněz masivně klesá, vysvětluje Thomas Bachheimer. Hodnota zlata se nezvýší až do podzimních voleb v USA, protože explodující cena zlata a klesající dolarová hodnota jsou pro kandidáta špatné. To znamená nejistotu.

Rakousko se „popravuje“ v německém proudu

Bachheimer k situaci Rakouska: „Ministryně energetiky Leonore Gewesslerová je pro ceny energií nebezpečnější než jakákoli válka na Blízkém východě!“ Naše země byly k smrti demokratizovány a zvolily špatné lidi. Neschopnost se musí odhlasovat. Stavy surovin ukazují, že práce je téměř celá zdaněna. Finanční expert říká: „Pokud mají příjemci státní podpory stejná hlasovací práva jako lidé, kteří vyrábějí, budou volit ty, kteří jim peníze dají. A ti, kdo ty peníze rozdají, musí zničit ekonomiku, protože musí víc vybírat od produktivních! Jak máme být konkurenceschopní vůči ostatním zemím?“