Nepřímými kanály dal USA vědět, že je otevřený diskusi, včetně potenciálně o budoucích bezpečnostních opatřeních pro Ukrajinu, uvedli dva lidé blízcí Kremlu.

Američtí představitelé tvrdí, že si nejsou vědomi údajných předeher, které by mohly vést ke zkušebnímu balónu, a nevidí žádný náznak toho, že by ruský prezident vážně našel způsob, jak ukončit boje, které se dostaly do smrtelné patové situace, když válka vstupuje do  třetího roku.

Náznaky ruské otevřenosti rozhovorům by mohly pomoci zasít rozdělení mezi ukrajinské spojence, izolovat Kyjev a podkopat snahy prezidenta Vladimira Zelenského získat podporu pro svůj vlastní mírový vzorec, který volá po úplném stažení Ruska.

Lidé blízcí Kremlu, kteří žádali, aby nebyli identifikováni, uvedli, že signály byly minulý měsíc předány vysokým americkým úředníkům prostřednictvím prostředníka, kterého odmítli identifikovat. Putin, řekli, může být ochoten zvážit, že upustí od svého trvání na neutrálním statusu Ukrajiny a dokonce nakonec upustí od svého odporu vůči možnému členství v NATO .

To by ale přišlo s cenou, kterou Kyjev rozhodně odmítl – akceptoval kontrolu Kremlu nad územím, které v posledních letech okupoval, což nyní činí asi 18 procent Ukrajiny, včetně půdy zabavené po zahájení jeho SVO před dvěma lety.

„Prezident Putin opakovaně prohlásil, že Rusko bylo, je a bude i nadále otevřené jednání o Ukrajině,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na otázku Bloomberg News.

„Jsme odhodláni dosáhnout svých cílů. A nejraději bychom to ukončili diplomaticky. Pokud ne, vojenská operace bude pokračovat, dokud nedosáhneme našich cílů,“ dodal Peskov.

„Nejsme si vědomi popsaných změn v ruské pozici,“ řekla mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Adrienne Watsonová. „Bude na Ukrajině, aby rozhodla, zda, kdy a jak bude jednat s Ruskem."

Zatímco USA jsou „vždy otevřené“ rozhovorům, „v tuto chvíli to nevidím,“ řekl ministr zahraničí Antony Blinken na Světovém ekonomickém fóru 17. ledna, když byl dotázán na vyhlídky na dlouhodobé příměří. .

„Musí existovat ochota Ruska zapojit se, jednat v dobré víře na základě základních principů, které byly zpochybněny jeho útokem – územní celistvost, suverenita, nezávislost,“  řekl Blinken.

Putin veřejně nedal najevo, že je připraven zastavit se na současných frontových liniích. Kyjev, který je podporován USA a dalšími spojenci, říká, že jeho cílem je získat zpět veškerou půdu zabavenou moskevskými silami a že vzdát se jí by bylo pro Zelenského politicky obtížné.

Ale vzhledem k tomu, že schvalovací proces je vázán na životně důležitou pomoc od USA a Evropské unie ve výši 110 miliard dolarů, je výhled nejistý pro schopnost Ukrajiny dlouhodobě pokračovat v boji. Rusko naopak posunulo svou ekonomiku na válečnou úroveň a zajistilo si dodávky zbraní a další podporu z Íránu a Severní Koreje.

USA předávají svou válku na Ukrajině Evropě

„Je pro ně výhodou, že si všichni myslí, že existuje „zadní kanál“ a že je tak tajný, že to nikdo nemůže odhalit, protože to Ukrajince sakra děsí,“ řekla Fiona Hillová, bývalá vysoká představitelka Bílého domu zodpovědná za Rusko.

„Rusové chtějí, abychom vytvořili myšlenku, že je tam „kanál“ a že vše závisí na USA, takže nikdo nebo nic jiného nehraje roli," dodala, „je to klasická ruská hra."

Myšlenka, že existuje tajný zadní kanál, se také rozšířila po evropských metropolích, ačkoli úředníci popírají, že by o tom cokoliv věděli.

„Slyšel jsem ty fámy a nevím, co z nich vyvodit - pokud potřebuji získat politické zisky, abych byl vnímán jako umírněný,“ řekl švédský poradce pro národní bezpečnost Henrik Landerholm v rozhovoru ve Washingtonu, kde se setkal se svým americkým kolegou Jakem Sullivanem .

„Putin by byl evidentně docela rád, kdyby se mu podařilo dosáhnout dohody na základě aktuálních územních zisků, což pro naše ukrajinské přátele samozřejmě nepřipadá v úvahu,“ dodal Henrik Landerholm.

Fjodor Lukjanov, předseda kremelské Rady pro zahraniční a obrannou politiku v Moskvě, uvedl, že jakákoli dohoda formalizující ruskou kontrolu nad okupovanými zeměmi „povede k vytvoření nového bezpečnostního systému v Evropě, což bylo skutečně od počátku Putinovým primárním cílem. Ale teď nic nenasvědčuje tomu, že by na to byl někdo připraven.“

Američtí představitelé opakovaně prohlásili, že nevidí žádný náznak toho, že by Rusko bylo připraveno na seriózní jednání. Ale poté, co loňská protiofenzíva Ukrajiny – podpořená desítkami miliard dolarů ve spojeneckých výzbrojích a podpoře – nedokázala dosáhnout větších zisků, naděje, že ruské jednotky budou zatlačeny, mizí.

Zabránění vstupu Ukrajiny do NATO je pro Putina jedním z nejčastěji opakovaných ospravedlnění invaze a neexistují žádné veřejné náznaky, že by změnil svůj postoj.

„Směřujeme do slepé uličky, zmrazeného konfliktu, ve kterém se Ukrajina soustředí více na obranu a obnovu toho, co má, než na snahu získat zpět Donbas a Krym,“ řekl Kupčan, vysoký spolupracovník Rady pro zahraniční vztahy, s odkazem na Ukrajince země okupované Moskvou.

Ruský útok znovu oživil alianci NATO, Finsko a Švédsko ukončily desetiletí neutrality, aby se mohly připojit. Vyhlídky Ukrajiny na členství před válkou byly přinejlepším vzdálené.

Putin si může spočítat, že Ukrajina bude čelit dlouhému čekání a bude zranitelná vůči odporu jednotlivých evropských vůdců, jako je maďarský premiér Viktor Orbán a nový slovenský premiér Robert Fico, který přísahal, že bude vetovat přihlášku Kyjeva do NATO.

Ve Spojených státech bývalý prezident Donald Trump, republikánský prezidentský kandidát, naznačil vystoupení z aliance a slíbil rychlou dohodu s Putinem o ukončení války.

„Nevěřím, že je Putin v tuto chvíli připraven vyjednávat, což znamená, že si nemyslím, že je připraven udělat nějaké ústupky,“  řekl Paul Sanders, prezident Centra pro národní zájmy ve Washingtonu. „Jsem si jistý, že by rád vyjednal ústupky od ostatních vůči Rusku."

The New York Times minulý měsíc uvedl, že zprostředkovatelé řekli americkým představitelům, že Putin projevil zájem o příměří, které by zmrazilo válku podél současných frontových linií.

V průběhu minulého roku byly navázány neformální kontakty s americkými a ruskými zprostředkovateli ve snaze prozkoumat vyhlídky na mírová jednání. Tyto takzvané iniciativy Track 2 obvykle zahrnují lidi bez oficiálních pozic, což umožňuje jejich vládám popřít jakoukoli roli v diskusích a zároveň být informováni o tom, co se říká. Není však jasné, zda probíhají nějaké výrazné snahy.

Zelenskij a švýcarská prezidentka Viola Amherdová oznámili plány na uspořádání mírové konference na vysoké úrovni ve Švýcarsku, když Kyjev hledá podporu pro svůj plán na obnovu ukrajinských hranic z roku 1991. Zelenskij řekl, že Rusko pozváno nebude. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v úterý na půdě Organizace spojených národů v New Yorku setkal se svým švýcarským protějškem Ignaciem Cassisem. Ruská strana kritizovala švýcarskou  „bezohlednou podporu“ Ukrajině, oznámilo později ministerstvo zahraničních věcí v Moskvě.

„Rusové, od Putina dolů, už měsíce veřejně říkají, že jsou připraveni mluvit," řekl Samuel Charap, vedoucí politolog z RAND Corp. „Může to být past, blaf nebo záludný pokus o bodnutí. Nebo je to možná skutečné. Dokud toto tvrzení někdo neotestuje, nikdy to nebudeme vědět jistě.“

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX