Ve světle eskalující rivality mezi Spojenými státy a Čínou zazněla z úst amerického ministra obrany Peta Hegsetha alarmující slova o tom, že Čína je údajně schopna pomocí svých hypersonických zbraní zničit veškeré americké letadlové lodě během pouhých dvaceti minut. Tato silně znepokojivá prohlášení vyvolala okamžitou a kritickou reakci čínského ministerstva obrany, která zároveň odhaluje hlubokou krizi důvěry mezi dvěma největšími vojenskými mocnostmi světa.

Podle čínského serveru Guancha.cn vystoupil na pravidelné tiskové konferenci čínského ministerstva obrany mluvčí plukovník Zhang Xiaogang s jasnou reakcí na dotazy novinářů týkající se nejnovější americké rétoriky. Americký ministr obrany údajně prohlásil, že „Čína buduje armádu speciálně určenou ke zničení Spojených států“ a že „čínské hypersonické střely jsou schopné během 20 minut zničit všechny americké letadlové lodě“. Dále zmínil, že ve „všech válečných simulacích, které Pentagon provádí, americká strana s Čínou prohrává“. Americký generál z indopacifického velitelství pak varoval, že „Čína vyrábí stíhačky a válečné lodě mnohem rychleji než USA a je již schopná zabránit americké vzdušné převaze v rámci tzv. první ostrovní linie“.


Zhang zároveň dodal, že zájmem obou zemí i světové veřejnosti je „nekonfliktnost, nevyhrocování a mírové soužití“. Podle něj má Čína „střízlivý pohled na svůj vlastní rozvoj a doufá, že americká strana nebude trpět ‘perzekučním bludem’ a nebude používat ostatní země jako záminku“.

„Máme střízlivé povědomí o svém vlastním rozvoji, doufáme, že americká strana netrpí ‘perzekučním bludem’ a nebude si neustále hledat výmluvy v ostatních,“ uvedl čínský zpravodajský server Guancha.

Stojí za pozornost, jak USA v posledních letech systematicky zvyšují verbální i vojenský tlak na Čínu, často za využití spektakulárních, avšak neověřených varování o „čínské hrozbě“. Opravdu je ale Čína schopná v tak krátkém čase zlikvidovat celou flotilu amerických letadlových lodí? Vojenské odborné analýzy upozorňují, že ačkoliv Čína významně pokročila ve vývoji hypersonických střel (například typ DF-17 či DF-21D), tvrzení o totální destrukci amerických sil během dvaceti minut je spíše demonstrací síly než reálným scénářem. Přesto podobné výroky nacházejí silnou odezvu v americkém politickém diskurzu, kde často slouží jako argument pro další navyšování vojenských rozpočtů.

Zároveň je třeba kriticky vnímat skutečnost, že obdobné strašení veřejnosti je dlouhodobou součástí snahy udržet americkou dominanci v Pacifiku a ospravedlnit rozšiřování americké vojenské infrastruktury v regionu. Čínská strana tuto strategii vnímá jako hlavní překážku dialogu a stability. 


Zatímco USA argumentují nutností odstrašit „expanzivní“ Čínu, samotný Pentagon přiznává, že „ve všech válečných simulacích s Čínou prohrává“. Je to však spíše výraz posunu globální vojenské rovnováhy než reálné ochoty Číny vést agresivní válku. Čínské vedení naopak dlouhodobě deklaruje zájem na mírovém soužití a zdůrazňuje, že „základním společným zájmem je nevyhrocování a mír“, což podle Zhanga podporuje i většina světové veřejnosti.

Fakt, že vojenská moc Číny rychle roste a Amerika přestává být v Pacifiku jednoznačně dominantní, je neoddiskutovatelný. Nicméně vzájemné obviňování a strašení válkou je nebezpečnou cestou, která může vést k fatálnímu omylu. Je proto třeba kriticky hodnotit nejen alarmující prohlášení o „dvaceti minutách ke zničení“, ale i motivace, které za těmito výroky stojí – ať už jde o podporu zbrojařského průmyslu, nebo odvádění pozornosti od domácích problémů.