Nahlédněme tedy do minulosti a připomeňme si některé z nejvýznamnějších zemětřesení, která zasáhla české kraje v době do konce 19. století.
Zemětřesení z roku 1789: Pád skal v Trutnovsku
Nejznámější zemětřesení, o kterém máme v české historii podrobné záznamy, proběhlo 5. dubna roku 1789. Podle dobových zpráv zasáhly silné otřesy oblast kolem Trutnova. Pilníkov, malé městečko v tomto kraji, byl jedním z nejvíce postižených míst. Místní mlýn a několik domů se zřítilo, zatímco obyvatelé stáli v šoku nad rychlým a nečekaným zásahem přírody. Kromě toho se v nedaleké oblasti zvané Ketzelstorfu zhroutily skály, které spadly z výšky a zasypaly kus krajiny. Mnozí tento úkaz považovali za varovné znamení a otřesy se staly hlavním tématem rozhovorů v celé oblasti.
Čechy mimo seizmickou zónu? Historie říká něco jiného
České země se nacházejí mimo hlavní seizmické zóny a jsou daleko od zlomových linií, které způsobují silná zemětřesení například v Itálii či na Balkáně. Přesto ale otřesy nejsou v historii Čech zcela neznámé. Historické záznamy dokazují, že zemětřesení zasáhlo Čechy i v mnohem vzdálenější minulosti, a to s takovou intenzitou, že otřesy pocítili lidé po celé zemi.
Zemětřesení z roku 1201: Otřesy doprovázené sněžením
Jedno z prvních velkých zemětřesení, o kterém máme zprávy, se stalo 4. května roku 1201. Podle záznamů zasáhly otřesy mnohá místa v Čechách a večer toho dne byl ještě navíc doprovázen silným sněžením, což obyvatelé vnímali jako znamení hněvu Božího. V době, kdy přírodní úkazy byly spojovány s nadpřirozenými silami, toto spojení otřesů a neobvyklého sněhu vyvolalo obavy a spekulace.
Černý rok 1348: Zřícené hrady a panika v Korytně
Královéhradecké zemětřesení roku 1443
Dne 29. května roku 1443 otřesy zasáhly Královéhradecko. Podle svědectví se země třásla natolik silně, že mnohé domy byly zcela rozbořeny. Obyvatelé, kteří přišli o střechu nad hlavou, byli nuceni hledat útočiště jinde, zatímco město se z otřesů vzpamatovávalo dlouhé roky. Pro tehdejší obyvatele Čech bylo toto zemětřesení výjimečným varováním před přírodními živly, které jsou často nevyzpytatelné.
Otřesy po Zvěstování Panny Marie roku 1511
Další významné zemětřesení postihlo Čechy roku 1511, krátce po Zvěstování Panny Marie. Dobové prameny uvádějí, že otřesy zasáhly oblast Litoměřic a Slaného. V těchto městech prý lidé v panice utíkali z domů, ačkoliv tentokrát, na rozdíl od jiných případů, nedošlo k žádným větším škodám. Příběhy o tomto zemětřesení se mezi lidmi šířily po celé zemi a vyvolaly u mnohých pocit obav z přírodních sil, které nemohli kontrolovat.
Zemětřesení roku 1590: Škody na kostelních věžích v Rakousku
Otřesy roku 1615: Noční otřesy a děs v českých vesnicích
V noci na 19. února roku 1615 se Českem prohnaly další silné otřesy, tentokrát s takovou intenzitou, že probudily lidi po celé zemi. Podle svědectví došlo k otřesům kolem desáté hodiny večerní a následné dozvuky trvaly několik minut. Obyvatelé, vyděšení nečekaným otřesy, opouštěli své domovy a hledali bezpečí pod širým nebem.
Velká zemětřesení v Evropě a jejich ozvěny v Čechách
Čechy sice nikdy nebyly ohniskem extrémně ničivých zemětřesení, ale evropští kronikáři zaznamenali, že velká zemětřesení na jihu Evropy měla své dozvuky i u nás. Když v roce 1583 zasáhly otřesy Neapol, nebo při velkém lisabonském zemětřesení roku 1755, byly slabé otřesy pocítitelné i v Čechách. V 19. století byla zaznamenána další zemětřesení, která zasáhla například Itálii či Balkán, a i tehdy se objevily zprávy o mírných otřesech, které pocítili lidé v českých zemích.
Poučení z historie
Historie českých zemětřesení nám připomíná, že přírodní síly jsou nevyzpytatelné. Přestože žijeme v oblasti relativně klidné, příběhy našich předků nás učí, že i zdejší země může být čas od času rozrušena. Možná nám tato historická svědectví mohou připomenout, že před přírodou jsme si všichni rovni a že přírodní živly mohou zasáhnout kdekoliv, často bez varování.