Vyšehrad, jedno z nejvýznamnějších historických míst v Praze, skrývá mnohá tajemství spojená nejen s českou historií, ale i s dávnými pohanskými rituály. Při archeologických průzkumech a stavebních úpravách zde byly nalezeny stopy po pohanských pohřebištích, která odhalují fascinující minulost tohoto místa.

Jedním z nejzajímavějších míst, kde se pohřbívalo již v dávných dobách, je kaple svatého Martina. Původně se jednalo o kapli Jana Evangelisty, která byla později zasvěcena svatému Štěpánu a nakonec získala současné jméno. Podle historických pramenů zde bylo kdysi pohanské pohřebiště, což dokládají i staré zápisy a nálezy při archeologických výzkumech. V blízkosti kaple se nacházela další sakrální místa, jako například kaple svatého Jana Evangelisty nebo svatého Vojtěcha.


Vyšehrad byl od pradávna nejen sídlem knížecí moci, ale také důležitým pohřebním místem. V dobách před přijetím křesťanství zde byly pohanské hroby, často doplněné o popelnice s popelem zemřelých. O jejich existenci svědčí archeologické nálezy z 19. století, kdy při průkopu silnice pod kaplí svatého Martina byly objeveny kamenné hroby s uloženými kostmi. Dělníci, kteří prováděli výkopové práce, narazili na neporušené popelnice, což svědčí o tom, že Vyšehrad byl kdysi místem, kde se prováděly i žárové pohřby.

Podobné nálezy byly zaregistrovány také u Jeruzalémské brány, která kdysi vedla do areálu hradiště. V průběhu 19. století bylo vyšehradské hradiště přestavováno a mnoho starých pohřebišť bylo buď zničeno, nebo jejich nálezy přemístěny jinam. Mnoho kostí, které byly nalezeny v těchto oblastech, bylo pohřbeno do společných hrobů nebo převezeno do kapitulního archivu.


Většina historiků se shoduje na tom, že raně přemyslovská knížata byla pravděpodobně pohřbívána buď na Vyšehradě, nebo v Pražském hradě, přičemž staré kroniky naznačují, že Vyšehrad byl důležitým pohřebním místem ještě před příchodem křesťanství. Pokud by se zde našly důkazy o pohanských pohřebištích knížecího rodu, znamenalo by to zásadní přepis českých dějin.