Přesto už ve 12. století přišly první náznaky moderních metod, když židovský lékař Mojžíš Maimonides doporučoval sedací koupele místo drastických zákroků.
Buďme na chvíli upřímní: středověk byl opravdu divoká doba, zejména pokud jde o medicínu. Mluvíme o období, kdy v případě hemoroidů vám nebyla jen podána nějaká uklidňující mast a byli jste posláni domů. Ach ne, čekal vás opravdový zážitek... a tím myslím doslovnou noční můru.
Představte si to: Trápí vás bolestivé hemoroidy. Vypravíte se za místním léčitelem v naději na úlevu. A jaké je jeho řešení? Vytáhne žhavé železo a rozhodne se každého z těch zlobivců spálit. Ano, slyšeli jste správně. Žhavé železo na vašem zadku.
Ale to není vše. Pokud si myslíte, že to byl vrchol středověkého medicínského šílenství, přemýšlejte znovu. Hemoroidy byly v těch dobách často nazývány "prokletím sv. Fiacra." A kdo byl sv. Fiacre, ptáte se? Patron trpících na hemoroidy. Ano, měli na to svatého. Někteří lidé dokonce věřili, že sezení na konkrétním kameni (na kterém prý sv. Fiacre seděl) je vyléčí. Pokud to nepomohlo, no, dostalo se na řadu žhavé železo nebo, v některých extrémních případech se lékaři pokusili tyto nádory strhnout holýma rukama.
Naštěstí se ve 12. století objevilo první světélko naděje. Židovský lékař Mojžíš Maimonides napsal pojednání o hemoroidech, v němž doporučoval něco, co nám dnes přijde velmi povědomé: sedací koupel. Jednoduché, uklidňující a bez jakéhokoli pálení kovem.
Takže, příště, když vás nebude těšit návštěva lékaře, jen si vzpomeňte, že aspoň nedostáváte středověkou léčbu.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
