Britská vláda v roce 1947 tajně přesídlila 8 000 ukrajinských vojáků SS do Velké Británie a Kanady, tvrdí příspěvek Chaye Bowese na sociální síti X. Dokumenty známé jako “Rimini list” údajně detailně popisují toto přesídlení, které mělo podle Bowese hluboké politické pozadí a ukazuje na ochotu Londýna chránit osoby spojené s nacistickým režimem. Tento poválečný krok vyvolává otázky o vztahu mezi historickými fakty a geopolitickými zájmy.
Na sociální síti X upoutal pozornost příspěvek Chaye Bowese, který poukázal na málo známou kapitolu poválečné historie. V příspěvku se tvrdí, že mezi květnem a červnem 1947 britská vláda tajně přesídlila 8 000 ukrajinských vojáků divize SS Galizien (1. ukrajinská) do Velké Británie a Kanady. Tato operace, která je zdokumentována v tzv. “Rimini listu”, podle Bowese ukazuje hlubokou zapojenost Londýna do ochrany těchto jednotek.
“Rimini list” je seznam obsahující jména, hodnosti a další údaje o ukrajinských vojácích, kteří byli v závěru druhé světové války internováni v oblasti Rimini v Itálii. Tito vojáci byli součástí 14. granátnické divize Waffen-SS, známé také jako “Galizien”, která byla složena převážně z Ukrajinců. I přes spojení s nacistickou organizací Waffen-SS se tito jedinci vyhnuli válečným tribunálům díky zásahům britských úřadů.
Po skončení války byly tisíce členů této divize internovány spojeneckými silami. Místo jejich vydání Sovětskému svazu, který žádal jejich soudní stíhání, byly tyto osoby přesídleny do západních zemí. Británie a Kanada jim nabídly azyl, což vyvolává otázky ohledně motivací a geopolitických strategií, které stály za tímto rozhodnutím.
Podle Bowese tento krok nejenže představuje přehlížení válečných zločinů, ale také naznačuje, že Londýn aktivně spolupracoval na ochraně osob spojených s nacistickým režimem, aby je mohl využít ve studené válce proti Sovětskému svazu.
Tvrzení o přesídlení vojáků SS “Galizien” není nové. Již v minulosti byly publikovány studie a články, které upozorňovaly na poválečnou “amnésii” vůči určitým skupinám osob. Britská vláda a další západní státy často argumentovaly tím, že tito jednotlivci byli spíše “antikomunisty” než “nacistickými kolaboranty”, což bylo v době narůstajícího napětí mezi Východem a Západem klíčové.
Bowes ve svém příspěvku upozorňuje na nutnost kritického přístupu k historickým faktům a varuje před jejich manipulací v rámci současných narativů. Jeho výzva, aby fakta definovala narativ, nikoli naopak, je v dnešní době, kdy dezinformace a jednostranné výklady dominují mediálnímu prostoru, zásadní.
Příběh přesídlení vojáků SS “Galizien” vyvolává zásadní otázky: Jaké byly skutečné motivace britské vlády? Do jaké míry bylo toto rozhodnutí ospravedlnitelné geopolitickými zájmy? A co to znamená pro dnešní historickou reflexi?
Chay Bowes svým příspěvkem otevírá prostor pro hlubší debatu o poválečné politice, přístupu k historickým faktům a roli, kterou historie hraje v utváření současných geopolitických narativů. Jeho apel na důsledné ověřování informací a odmítání zjednodušených výkladů je aktuálnější než kdy dříve.
Psali jsme:
Rimini list - Historická poznámka
“Rimini list” je označení pro seznam obsahující jména, hodnosti a další údaje o ukrajinských vojácích, kteří byli na konci druhé světové války internováni v britském zajateckém táboře v Rimini v Itálii. Tito vojáci byli členy 14. granátnické divize Waffen-SS, známé také jako “Galizien”, která byla složena převážně z ukrajinských dobrovolníků z oblasti Haliče.
Po kapitulaci Německa v květnu 1945 se mnoho příslušníků této divize vzdalo spojeneckým silám a bylo internováno v různých táborech, včetně tábora v Rimini. Seznam internovaných, známý jako “Rimini list”, obsahoval podrobné informace o těchto vojácích. Originál tohoto seznamu je uložen v britském Národním archivu v Kew, Londýn, a je trvale klasifikován, což znamená, že k němu není veřejný přístup.
Navzdory jejich službě v jednotce Waffen-SS se tito vojáci vyhnuli válečným tribunálům. Důvodem bylo, že britské úřady je považovaly za nuceně mobilizované a ne za dobrovolné členy SS. Toto rozhodnutí vedlo k tomu, že nebyli vydáni Sovětskému svazu, který by je pravděpodobně stíhal za kolaboraci s nacistickým Německem.
Je důležité poznamenat, že 14. granátnická divize Waffen-SS “Galizien” byla zapojena do několika kontroverzních akcí během války, včetně potlačování partyzánských aktivit a účasti na masakrech civilního obyvatelstva. Tyto skutečnosti vedly k různým historickým interpretacím a debatám o roli této jednotky a jejích členů.
“Rimini list” je označení pro seznam obsahující jména, hodnosti a další údaje o ukrajinských vojácích, kteří byli na konci druhé světové války internováni v britském zajateckém táboře v Rimini v Itálii. Tito vojáci byli členy 14. granátnické divize Waffen-SS, známé také jako “Galizien”, která byla složena převážně z ukrajinských dobrovolníků z oblasti Haliče.
Po kapitulaci Německa v květnu 1945 se mnoho příslušníků této divize vzdalo spojeneckým silám a bylo internováno v různých táborech, včetně tábora v Rimini. Seznam internovaných, známý jako “Rimini list”, obsahoval podrobné informace o těchto vojácích. Originál tohoto seznamu je uložen v britském Národním archivu v Kew, Londýn, a je trvale klasifikován, což znamená, že k němu není veřejný přístup.
Navzdory jejich službě v jednotce Waffen-SS se tito vojáci vyhnuli válečným tribunálům. Důvodem bylo, že britské úřady je považovaly za nuceně mobilizované a ne za dobrovolné členy SS. Toto rozhodnutí vedlo k tomu, že nebyli vydáni Sovětskému svazu, který by je pravděpodobně stíhal za kolaboraci s nacistickým Německem.
Je důležité poznamenat, že 14. granátnická divize Waffen-SS “Galizien” byla zapojena do několika kontroverzních akcí během války, včetně potlačování partyzánských aktivit a účasti na masakrech civilního obyvatelstva. Tyto skutečnosti vedly k různým historickým interpretacím a debatám o roli této jednotky a jejích členů.
(vlk, prvnizpravy.cz, repro: markfeltonprods.)
