Sanxingdui bylo objeveno v roce 1929, kdy farmář náhodou narazil na sbírku nefritových předmětů. Přestože šlo o významný objev, k rozsáhlejším vykopávkám došlo až ve 80. letech 20. století, kdy archeologové odhalili dvě obětní jámy plné bronzových masek, soch, nefritu a slonoviny. Tyto artefakty pocházely z období mezi 12. a 11. stoletím př. n. l., což naznačuje existenci neznámé civilizace, která se odlišovala od soudobé dynastie Šang.
V roce 2021 pak čínští archeologové oznámili nové objevy – šest dalších obětních jam s více než 500 artefakty, mezi nimiž se nacházely unikátní zlaté masky, bronzové nádoby a složitě tvarované sloupy s abstraktními motivy. Tyto nálezy potvrzují, že Sanxingdui bylo centrem vyspělé kultury, jejíž původ a osud zůstává záhadou.
Sanxingdui nesouvisí s žádnou z tradičně známých čínských dynastií. Odborníci se domnívají, že jde o pozůstatky civilizace, která patřila k takzvané kultuře Šu. Tato kultura je však v historických záznamech zmíněna pouze okrajově, což činí interpretaci nálezů ještě obtížnější.
Bronzové masky s velkýma očima a neobvykle protáhlými rysy nemají obdoby v čínském umění. Někteří badatelé spekulují, že Sanxingdui bylo ovlivněno kulturami z oblasti Střední Asie nebo dokonce Mezopotámie. Jiní se domnívají, že vyspělá metalurgie a ikonografie svědčí o izolovaném vývoji unikátní civilizace, která existovala paralelně s jinými čínskými kulturami.
Obětní jámy naznačují, že kultura Šu praktikovala složité rituály. Obětované předměty, včetně slonoviny a jadeitu, pocházejí z různých částí Asie, což ukazuje na rozsáhlé obchodní kontakty. Přesto stále není jasné, proč byly tyto cennosti zakopány a kdo přesně je pohřbil.
Jednou z největších otázek zůstává, proč civilizace Sanxingdui náhle zmizela. Archeologické důkazy naznačují, že kolem roku 1000 př. n. l. bylo centrum opuštěno. Některé teorie mluví o ničivém zemětřesení nebo změně toku řeky Min, která mohla zničit zemědělskou základnu města. Jiní badatelé se domnívají, že šlo o válečný konflikt nebo migraci obyvatel do jiných částí Číny.
Objev Sanxingdui přepsal dějiny čínské civilizace. Ukazuje, že starověká Čína nebyla monolitickou říší, ale místem, kde existovalo několik vyspělých kultur. Dnešní čínští historici považují Sanxingdui za důkaz kulturní rozmanitosti, která formovala čínskou identitu.
Na sociální síti X se objevily spekulace, že Čína dlouhou dobu záměrně zpomalovala vykopávky v Sanxingdui kvůli geopolitickým důvodům. Podle jednoho z příspěvků byla Čína v minulosti pod tlakem Západu, aby neprováděla rozsáhlejší archeologické práce na nalezištích starších než dynastie Šang a Čou, protože by to mohlo změnit oficiální narativ o vzniku čínské civilizace. V době, kdy Čína usilovala o vstup do Světové obchodní organizace (WTO), údajně tento požadavek akceptovala, aby usnadnila obchodní vztahy se Západem.
V posledních letech však Čína díky ekonomické síle a projektům, jako je Asijská investiční a infrastrukturní banka (AIIB) a iniciativa Pás a stezka (BRI), přehodnotila svůj přístup a vykopávky obnovila s plnou intenzitou. Nově objevené artefakty podle některých spekulací překonávají dosavadní představy o historii Číny. Mezi fanoušky archeologie tak vznikají otázky, zda by nálezy mohly potvrdit existenci dosud nepotvrzené dynastie Chia, která je považována za mytického předchůdce čínských civilizací. Pokud by byly objeveny důkazy o její existenci, mohlo by to znamenat zásadní přepsání historických učebnic nejen v Číně, ale i ve světě.