Loď, která ztroskotala kolem roku 80 př. n. l. mezi Krétou a řeckým poloostrovem Peloponés, vezla unikátní přístroj určený k předpovědím postavení nebeských těles na obloze i k prezentaci dalších astronomických jevů. Více než sto let trvalo, než se ze zkorodovaných úlomků podařilo celý mechanismus rekonstruovat.
Mnohé archeologické nálezy i písemná svědectví dokládají vysokou vyspělost antické civilizace ve Středomoří. Ve vraku starořecké lodi, objeveném na začátku 20. století u ostrova Antikythéry, se však našlo něco skutečně nečekaného. Drobné zkorodované bronzové úlomky z mořského dna se ukázaly být pozůstatkem unikátního astronomického přístroje, jakéhosi malého, přenosného modelu vesmíru. Interdisciplinární spolupráce špičkových týmů z několika zemí vyvrcholila publikací výsledků průzkumu více než 2000 let starého mechanismu otištěná v roce 2021 v časopise Nature.
PhDr. Alena Hadravová, CSc., DSc. pracuje v Centru dějin vědy v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky v Praze a doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., v Astronomickém ústavu Akademie věd. Kromě prací ve svých oborech se společně věnují dějinám antické, středověké a raně novověké astronomie a vydávají texty ze středověkých latinských rukopisů, které spolu s komentovanými překlady zpřístupňují současnému čtenáři. Jsou autory řady monografií a několika set příspěvků publikovaných u nás i v zahraničí.
Přednáška manželů Hadravových se uskuteční v prostorách hvězdárny v Teplicích na Písečném vrchu od 18:00 h.
Partnery Café Nobel jsou nakladatelství Academia, časopis Vesmír a populárně vědecký magazín Českého rozhlasu Sever Planetárium.