Kupní síla průměrné mzdy současně mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 % po 0,4 % v Q2 24. Vzhledem k předchozímu prudkému poklesu reálných mezd to znamená, že se i přes již 6 kvartálů v řadě trvající – avšak relativně umírněný  růst – nacházela zhruba na úrovni třetího čtvrtletí 2018 a ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemií (Q4 19) byla stále nižší o 4,5 %. Celkově zůstává český trh práce relativně napjatý. Jeho postupné ochlazování je zatím patrné hlavně ve statistikách volných pracovních míst. Nadále slabé předstihové indikátory z tuzemského i německého průmyslu ale nenaznačují, že zejména v tomto odvětví by kompenzace předchozího propadu reálných mezd měla pokračovat rychlejším tempem než doposud. Na celoroční bázi letos očekáváme růst nominálních mezd v rozmezí 6,5-7 % a v příštím roce zpomalení pod 6%, píše v komentáři Jaromír Gec, analytik Komerční banky.

Pozvolné obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. Ta je přitom z výdajového pohledu HDP největší položkou a zároveň důležitým faktorem pomalého oživování české ekonomiky po pandemii. Podle naší prognózy by tak měla být vzhledem k pokračujícímu zvyšování reálných mezd domácí poptávka v příštím roce hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity.

Mzdový růst byl Q3 24 silnější, než předpokládaly finanční trhy i ČNB. Tržní konsenzus očekával růst reálné mzdy o 4,3 % y/y, tedy o 0,3 pb méně než ve skutečnosti. Oproti  listopadové prognóze ČNB, ve které centrální banka očekávala v Q3 24 růst průměrného nominálního výdělku o 6,1 % y/y, se jedná o výrazné proinflační překvapení (skutečnost 7 %). To platí i z pohledu odvětvové struktury. V pro ČNB klíčových tržních odvětvích totiž mzdy meziročně vzrostly o silných 7,7 %, zatímco centrální banka předpokládala „pouze“ 6,8 %. Celkově by proto dnešní data mohla dále podpořit jestřábí naladění ČNB a zvýšit pravděpodobnost přerušení procesu snižování domácích měnověpolitických sazeb již na jejím prosincovém zasedání (19. prosince).