Bratři František a Josef Kohoutové založili v roce 1880 Česky klub velocipedistů, první cyklistický klub na území Rakousko-Uherska, čímž otevřeli cestu pro rozvoj cyklistiky nejen v českých zemích, ale postupně i v celém regionu.
První velocipédy a vznik české cyklistiky
Historie české cyklistiky sahá až do roku 1867, kdy si strojník Josef Pechánek z Hořic, inspirován návštěvou světové výstavy v Paříži, doma postavil první velocipéd. Tento průkopnický čin vzbudil pozornost a začal pomalu přitahovat zájemce o nový dopravní prostředek. První bicykl se objevil v Čechách roku 1879, přivezl ho Angličan William Crowl. Právě podle jeho dřevěného modelu si bratři Kohoutové v rodinné dílně vyrobili své vlastní železné bicykly a podnikali na nich první cesty po okolí.
(František Kohout)
Průkopníci cyklistiky bratři Kohoutové a Karel Schulz
Bratři Kohoutové ze Smíchova, spolu s Karlem Schulzem, se stali zakladateli cyklistického sportu v Čechách. Jejich společné jízdy na velocipédech vzbudily obrovský zájem veřejnosti na Smíchově, v Praze a v širším okolí. Díky jejich aktivitám se začali scházet nadšenci cyklistiky v dílně továrníka Jana Kohouta, kde diskutovali o technických vylepšeních a možnostech jízdy. S rostoucím počtem zájemců bylo na podzim roku 1880 rozhodnuto o založení oficiálního klubu.
Dne 16. listopadu 1880 se v kanceláři Jana Kohouta konala první schůzka a 2. února 1881 byla slavnostně ustanovena valná hromada klubu, nazvaného „Klub velocipedistů“. Klub velocipedistů na Smíchově se zrodil na dvoře smíchovské strojní továrny Jana Kohouta a stal se první oficiální cyklistickou organizací v Čechách i v celém Rakousku-Uhersku. Tímto činem se začala psát historie slavné české cyklistiky.
Legendární jízda z Prahy do Vídně
Rozvoj cyklistických závodů a infrastruktury
Vlivem rostoucí popularity cyklistiky se začaly budovat první závodní dráhy, mimo jiné v Červínkově továrně v Holešovicích, na Ohradě v Žižkově a v Bubnech. Právě dráha v Bubnech se stala nejznámější a byla spojována se jmény tehdejších slavných závodníků, jako byli bratři Potůčkové, Kohoutové, Cívka, Dvořáček, Kruliš a další. Tito nadšenci závodili převážně na vysokých kolech, tehdy typických pro cyklistiku.
Psali jsme:
Vznik Českého cyklistického svazu
V roce 1883 se všechny cyklistické kluby v Čechách spojily a založily Českou ústřední jednotu velocipedistů (Č. Ú. J. V.). Tento svaz se stal centrální organizací pro cyklisty v českých zemích. Navzdory politickým tlakům odmítla česká jednota vstoupit do Mezinárodní cyklistické federace pod rakouským vedením, což bylo v souladu s jejími národními hodnotami. Až po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatného Československa se český cyklistický svaz stal v roce 1920 členem Union Cycliste Internationale.
Dědictví Českého klubu velocipedistů
Český klub velocipedistů, zrozený na smíchovské tovární půdě, se stal nejen první oficiální cyklistickou organizací v Rakousku-Uhersku, ale také kolébkou české cyklistiky. Jeho odkaz je živý i dnes a ovlivňuje generace cyklistů, kteří s vášní pokračují v tradici bratří Kohoutů.
(Na snímku okolo roku 1880 nejstarší z bratrů František Kohout).
(vlk, prvnizpravy.cz, repro: x)
