Před 127 lety, 22. listopadu 1897, byl v Hořicích na Šumavě natočen první hraný film na území Čech. Hořický pašijový film, hodinový záznam monumentálních pašijových her, vznikl na popud americké produkce, která se rozhodla zachytit tuto mimořádnou událost na tehdy nejmodernější médium – pohyblivý obraz.
Náboženská divadelní představení na Šumavě měla v té době tradici více než tři sta let a byla jedinečným spojením náboženského příběhu a lidové divadelní kultury. První moderní pašijové hry nastudovali místní obyvatelé roku 1816 na základě textu, který s pomocí místního faráře sestavil tkadlec Paul Gröllhesl. Tisíce diváků každoročně přijíždělo obdivovat toto velkolepé zpracování utrpení, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Americká produkce, vedená především snahou přenést tuto atmosféru k širšímu publiku, přivezla na místo potřebné technické vybavení a zrealizovala natáčení pod širým nebem.
Natáčení probíhalo na speciální pás celuloidu, který umožňoval delší záběry než běžné krátké filmy té doby. Díky tomu bylo možné zachytit celý příběh v jednom celku, což z Hořického pašijového filmu činí jeden z prvních celovečerních hraných filmů na světě.
Bohužel se záznam do dnešní doby nezachoval v původní podobě. Přesto je událost z roku 1897 považována za klíčový moment v dějinách české kinematografie a důkaz, že české země stály u zrodu tohoto nového uměleckého směru.
Hořické pašijové hry dnes zůstávají významnou součástí místní tradice, i když jejich původní sláva postupem času ustoupila. Historický význam této události však stále připomíná nejen památník na místě původních her, ale také zájem filmových historiků, kteří tento unikátní projekt stále studují a připomínají jeho hodnotu pro současnou kulturu.