První republika převzala při svém vzniku 28. října 1918 v pozměněné formě zemskou správu z doby Rakousko-Uherska.
Po neuskutečnění župní reformy byly země Moravská a Slezská zákonem ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“, s účinností od 1. prosince 1928 spojeny do jednoho správního celku - země Moravskoslezské. Důvodem pro vznik země Moravskoslezské byla nejen relativně malá rozloha českého Slezska, ale také snaha omezit politický vliv zdejších sudetských Němců a těšínských Poláků. Spojení Slezska s Moravou do jedné země vyvolalo protesty slezských Čechů, Němců i Poláků. Nejostřeji protestovali těšínští autonomisté - tzv. „Šlonzáci“, vedení Josefem Koždoněm.
Nově zřízená země Moravskoslezská existující do 31. prosince 1948 byla vedle země České, země Slovenské a země Podkarpatoruské jednou ze čtyř (později tří) samosprávných zemí Československa a měla rozlohu 26 807,55 km².
Hlavním městem země Moravskoslezské bylo Brno, v němž byl zřízen Zemský úřad pro Zemi moravskoslezskou. Nejvyšším článkem územní samosprávy pak byla zemská samospráva. Nejvyšším orgánem zemské samosprávy v zemi Moravskoslezské bylo šedesátičlenné Zemské zastupitelstvo. Funkční období členů zastupitelstva bylo šestileté, jeho předsedou se stal z titulu svého úřadu zemský prezident. Zemské zastupitelstvo volilo ze svých řad Zemský výbor, jenž měl dvanáct členů. Také jemu předsedal zemský prezident. Ten také zastupoval Moravskoslezskou zemi navenek jako právnickou osobu a podepisoval písemnosti, vydané jejím jménem. Působnost Zemského zastupitelstva se dělila na činnost hospodářskou a správní, normotvornou, na působnost ve správním soudnictví a na působnost poradní a iniciativní.
Podle vládního nařízení č. 174/1928 Sb. z. a n. došlo se vznikem země Moravskoslezské k úpravě hranic politických okresů Bílovec, Hlučín a Opava; zároveň však města Frýdek, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště a Znojmo přišla o postavení statutárního města a jejich území byla spojena s územím politických okresů, jichž byla centry. Současně s tím došlo i k zániku dosavadních moravských enkláv ve Slezsku, jakožto specifického správního území.
Psali jsme:
V zemi Moravskoslezské existovalo poté čtyřicet pět okresních úřadů a magistráty dvou statutárních měst Brna a Olomouce, přičemž hranice jednotlivých soudních a politických okresů i nadále plně respektovaly bývalou hranici mezi správními obvody Zemských správ politických obou bývalých zemí moravské a slezské. K 1. říjnu 1935 pak podle vládního nařízení pak vznikl z částí území politických okresů Holešov, Uherské Hradiště a Uherský Brod nový politický okres Zlín.
(vlk, prvnizpravy.cz/wiki, repro: x)
