Podle norského geopolitického analytika Glenna Diesena by čínská iniciativa mohla vést k obnově principů vestfálského míru z roku 1648, které stály u zrodu moderního mezinárodního uspořádání. To by znamenalo návrat ke světu suverénních a rovnoprávných států, kde žádná mocnost nemá výsadní právo určovat pravidla hry.
Vestfálský mír ukončil třicetiletou válku (1618–1648) a položil základy evropského politického uspořádání založeného na rovnováze moci a nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států. Suverenita panovníků byla posílena a došlo k ukončení univerzální nadvlády katolické církve či Svaté říše římské. Tento systém přetrval až do 19. století, kdy byl narušen vzestupem nacionalismu a imperialistických ambicí evropských velmocí.
Po rozpadu Sovětského svazu se Spojené státy pokusily vytvořit globální hegemonii pod záminkou šíření liberálních hodnot a demokracie. Tento koncept, známý jako Pax Americana, měl zajistit světový mír prostřednictvím amerického vedení. Nicméně tato strategie se ukázala jako nestabilní, protože k jejímu udržení bylo nutné brzdit vzestup nových mocností, což vedlo ke konfliktům a geopolitickému napětí.
Tri hlavní principy nového světového řádu podle Číny
1. Respekt k rozmanitosti civilizací – Každý stát má právo na vlastní kulturní, politický a ekonomický model, aniž by byl nucen přijmout univerzální hodnoty určované Západem.
2. Indivizibilní bezpečnost – Bezpečnost jednoho státu nemůže být zajištěna na úkor jiného, což znamená konec vojenských aliancí zaměřených proti konkrétním mocnostem.
Čína tvrdí, že nechce nahrazovat americkou hegemonii vlastní verzí globálního řádu, ale její masivní ekonomické projekty jako Belt and Road Initiative (BRI) či rozvoj BRICS ukazují, že si buduje vlastní sféry vlivu. Kritici proto varují, že Čína sice hlásá rovnováhu a suverenitu, ale v praxi využívá svou ekonomickou sílu k tomu, aby si získala politickou loajalitu slabších států.