Vláda rozhodla o tom, že pošle do Sněmovny Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. To, že vláda smlouvu schválila, potvrdil v průběhu jednání ministr zahraničí za Piráty Jan Lipavský. Istanbulskou úmluvu hájil i šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. O detailech informoval včera na tiskové konferenci po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Vláda úmluvu schválila. Byla na tom politická dohoda. Nyní jde do Parlamentu pro ratifikaci,“ řekl novinářům pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak ministři z jednotlivých stran hlasovali, však nechtěl přiblížit.
„Na vládě jsme schválili ratifikaci Úmluvy o prevenci a potírání násilí. Jakýkoliv krok, který pomůže v předcházení sexualizovaného násilí a násilí na ženách, je dobrým krokem. Úmluva by měla také přispět k citlivějšímu zacházení s oběťmi. Doufám, že brzy projde i Sněmovnou,“ zveřejnil na Twitteru ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.
Jakýkoliv krok, který pomůže v předcházení sexualizovaného násilí a násilí na ženách, je podle něj dobrým krokem a úmluva by měla také přispět k citlivějšímu zacházení s oběťmi.
Proti přijetí istanbulské úmluvy ostře vystupuje opoziční hnutí SPD a o nutnosti ji přijmout není přesvědčeno ani opoziční hnutí ANO. Objevuje se také mnoho kritických názorů upozorňujících, že istanbulská úmluva je snahou postupně měnit charakter společnosti, měnit tradice a zvyky.
Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy na začátku června odhlasovaly, že se sedmadvacítka k úmluvě připojí. Kabinet předem oznámil, že se ČR při hlasování zdrží.
Úmluva v ČR vyvolávala silné emoce. Důrazně ji odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Minulé kabinety projednání a ratifikaci odsouvaly. O odklad žádali i někteří nynější ministři, naposledy to byla tři lidovecká ministerstva a kvůli církvím pak i resort kultury.
S obrovským zadlužením počítá vláda i příští rok
Fialův kabinet také včera schválil předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. „Teď začíná politická debata,“ dodal ministr financí.
Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že dnes dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi dnes schválenými 235 miliardami korun a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu a podle slov premiéra nesmí být vyšší.
Stanjura také upozornil, že výše příjmů a výdajů se ještě bude měnit po zpracování srpnové makroekonomické prognózy Ministerstva financí. O konkrétní podobě rozpočtu se podle něho ještě povede politická debata. Vláda ho schválí do konce září.
Také jsme psali:
„Jsou to předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých kapitol, jednání teprve začnou,“ řekl Stanjura o schváleném materiálu. Úředníci nyní podle něj rozpracují schválené mantinely podle rozpočtových kapitol, na jejich základě budou nejprve jednat ekonomičtí náměstci jednotlivých ministerstev a poté i přímo ministři o konečné podobě rozpočtu.
Fiala zdůraznil, že jednotliví ministři nebudou chodit vyjednávat na Ministerstvo financí o penězích pro svou kapitolu, ale vláda bude o podobě rozpočtu jednat jako tým. Podle něj taková debata přispívá k odpovědnému chování všech ministrů. Pro letošní rok je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun.
(böhm, prvnizpravy.czm, foto: arch.)
