Společenství BRICS bylo založeno jako tzv. neformální klub v roce 2009, aby svým členům poskytl platformu pro boj proti světovému řádu ovládanému Spojenými státy al jejich západními spojenci. Jeho vznik iniciovalo Rusko a nejprve zahrnovalo jen Brazílii, Rusko, Čínu a Indii. Teprve později do bloku byla přijata i Jihoafrická republika.

Členské země dohromady tvoří více než 41 % světové populace s 3,14 miliardy lidí a zaujímají téměř 30 procent celkové rozlohy země. Se zhruba 24 procenty celosvětového HDP a 16 procenty všeho světového obchodu, patří už dnes k nejvýznamnějším ekonomickým světovým hráčům. To jsou ale údaje, které nezahrnují členy, jejichž přijetí bylo odsouhlaseno dnes na summitu BRICKS v JAR.

Kromě geopolitiky se skupina podle REUTERS zaměřuje na ekonomickou spolupráci a zvyšování multilaterálního obchodu a rozvoje. V této souvislosti není od věci si připomenout i politické postoje členských zemí BRICS k ozbrojenému konfliktu, který probíhá na Ukrajině.

Např. Jihoafrická republika zaujala oficiálně vůči ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko. Dříve ale země čelila kritice za svůj proruský postoj a podezření, že dodává Moskvě zbraně.

„S Ruskem udržuje úzké ekonomické i diplomatické vztahy Čína. Ruskou invazi na Ukrajinu Peking neodsoudil a sankce proti Rusku na rozdíl od Západu nepřijal. Čínský prezident Si Ťin-pching jen osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině,“ píše dále FXstreet s tím, že také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva nedávno Putina ujistil, že Brazílie se nepoddá tlaku skupiny G7, aby se obrátila proti Rusku.

Také Indie dříve odmítla odsoudit ruskou invazi. V souvislosti s právě probíhajícím summitem je třeba zmínit i fakt, že pozvání k účasti na summitu obdrželo 67 vedoucích představitelů z Afriky, Latinské Ameriky, Asie a Karibiku. O účast stál i francouzský prezident Emmanuel Macron, proti tomu se ale postavilo Rusko kvůli podpoře Francie napadené Ukrajině a pozván nebyl.

O členství v bloku BRICS má zájem více než 40 zemí, včetně Íránu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Argentiny, Alžírska, Bolívie, Indonésie, Egypta, Etiopie, Kuby, Demokratické republiky Kongo, Komor, Gabonu a Kazachstánu.

Podle REUTERS považují BRICS za alternativu ke globálním orgánům, které ovládají tradiční západní mocnosti, a doufají, že členství jim otevře výhody včetně financování rozvoje a zvýšení obchodu a investic.

Britský server Independent o tom informuje ve svém článku pod názvem: „Země BRICS souhlasí s historickou expanzí, když bylo pozváno k připojení šest nových zemí“. Jde o Argentinu, Egypt, Etiopii, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty.

„Tyto země byly pozvány, aby se staly řádnými členy BRICS,“ oznámil ve čtvrtek hostitel summitu Cyril Ramaphosa. Debata o rozšíření bloku byla klíčovým bodem programu třídenního summitu v Johannesburgu, který tímto oznámením ve čtvrtek vyvrcholil.

Čínský prezident Si Ťin-pching to označil za „historický“ okamžik, který napíše novou kapitolu pro rozvojové země, aby spolupracovaly v jednotě.

Podle Independent se dá očekávat, že rozšířená skupina BRICS podpoří Čínu a Rusko, aby vytvořily symbolickou koalici uprostřed probíhající války na Ukrajině a rivality mezi Čínou a USA.

Další konkrétní politikou, kterou blok v Jihoafrické republice zavedl, je široký plán odklonu od používání amerického dolaru pro obchod mezi národy BRICS a místo toho v místních měnách, což velmi komplikuje plány a strategii Evropské investiční banky směrem právě k rozvojovým státům.

Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva ve čtvrtek řekl, že zájem dalších zemí vstoupit do organizace BRICS ukazuje, jak relevantní je její úsilí o nový světový ekonomický řád, napsal server LiveMint.com, který o summitu informoval detailně.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX