Byl jsem požádán paní redaktorkou Práva o stanovisko ke 30 letům pana prezidenta v české politice. S ohledem na aktuálního vlastníka Práva (nikoliv od paní redaktorky) nečekám směrem k prezidentovi nic pěkného, dávám sem na fcb moji kompletní odpověď. Je to jen a pouze můj osobní pohled, který v budoucnu rád podrobněji rozšířím.

Miloš Zeman určíte prosel za více než 30 let v politice vývojem. Z širší veřejnosti neznámého prognostika jej listopad 1989 udělal politikem, který spojil svoji budoucnost se sociální demokracii. Tu učinil nejdříve nejsilnější opoziční, posléze nejsilnější vládni stranou a období jeho vlády lze pro občany i stát hodnotit jako pozitivní, když zvládnul dopady předchozí hospodářské krize a transformace země, společnosti i ekonomiky. 

Do prvního "politického důchodu" odcházel jako úspěšný premiér a předseda ČSSD. Následně jej CSSD vybrala v referendu jako prezidentského kandidáta, ovšem zvolen nebyl a od této události se dá datovat vnitřní rozkol v ČSSD, který vyvrcholil cca o 10 let později. Miloš Zeman převyšoval o několik tříd svoje nástupce v čele ČSSD v politické strategii i taktice. Po 10 letech se vrátil na scénu, již nikoliv jako člen ČSSD a vyhrál první (a za 5 let i druhou) přímou volbu hlavy státu. Bohužel levice nedokázala využít fakt, ze se na Hrad dostal levicový politik a byla v pohledu i v přístupu na Miloše Zemana rozdělena. 

Po tom, kdy v ČSSD mocensky zvítězilo liberální křídlo a ČSSD se personálně i programové zadala odklánět od autentické levicové politiky, prezident začal více komunikovat s hnutím ANO a Andrejem Babišem, který postupně "ukradl" ČSSD nejdříve část programových priorit a následně i podstatnou část levicových voličů. Ve volbách 2017 postihnul ČSSD volební debakl (7,5%), prezident jako levicový státník podpořil půdorys nové vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM. 

Druhé volební období Miloše Zemana (2018-2023) bylo bohužel ovlivněno zhoršujícím se zdravotním stavem hlavy státu, který vyvrcholil hospitalizací Miloše Zemana v závěru roku 2021 a snahou části senátní reprezentace aktivovat cl.66 Ústavy a zbavit Miloše Zemana prezidentského úřadu. 

Poslední rok mandátu byl ve znamení spolužití levicového prezidenta a spíše pravicové Fialovy pětikoaliční vlády, včetně společné komunikace rusko-ukrajinského konfliktu a odsouzeni ruského útoku na Ukrajinu. V aktuálním politickém složeni většiny ústavních orgánů ČR se Miloš Zeman nedočká objektivního hodnocení jeho politického odkazu, ten lze čekat až s odstupem jak v otázce domácí, tak i zahraniční politiky Zemana jako premiéra i prezidenta. 

Zůstávají samozřejmě i kontraverzní momenty - vztah k mediím, některá personální rozhodnutí tykající se ČSSD i výkonu prezidentského mandátu. Miloš Zeman byl pro mne prezidentem dolních 10 milionů občanů. Z politiky s ním odchází nejúspěšnější představitel moderní české levice i autentické levicové ČSSD za posledních 30 let.