Zdeněk Zbořil: Vánoční čas a jeho nesamozřejmá historie

politika

<< NĚCO Z HISTORIE >> Někdy se zdá, že nejen velká okna, ale i malá historická okénka, by se neměla otevírat. A spojovat jméno Jiříka z Poděbrad, Františka Palackého a Felixe Edmundoviče Dzeržinského je skoro morbidní.

Zdeněk Zbořil: Vánoční čas a jeho nesamozřejmá historie
Zdeněk Zbořil, politolog
20. prosince 2023 - 02:20

Ale český šlechtic a král, nejvýznamnější zakladatel českého probuzení politického a polský šlechtic – revolucionář, prožili svůj vánoční čas v divných dobách, které se jich bezprostředně dotýkaly. A také ovlivnily jejich vztah ke dnům míru, pokory a spočinutí ve dnech vánočních dost pozoruhodně. I to stojí za to si dnes připomenout, píše Zdeněk Zbořil v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Abychom věděli, že Vánoce mohou být i dobou bouřlivou, vzpomeňme, že v předvečer Štědrého dne 1466, 23. prosince, uvalil papež Pavel II. klatbu na českého krále Jiřího z Poděbrad, prohlásil jej za kacíře a sesazeného z trůnu.

Vánoční dny doby pozdější jsou také plné vzpomínek a paradoxů. 21. prosince 1849 napsal František Palacký článek „O centralizaci a národní rovnoprávnosti“ v Rakousku, ve kterém varoval vládu po bouřlivých letech „osmačtyřicátých“ před omezováním politické svobody a soustřeďování veškeré moci v rukou jedinovládce. Že se to tehdejším Rakušanům nelíbilo, je nám i dnes pochopitelné.

Trochu morbidní je vzpomínat v předvečer křesťanských svátků míru a smíru na historický fakt, že 20. prostince 1917 byla založena ČEKA – Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotážemi při Radě lidových komisařů RSFSR.  Jejím zakladatelem a prvním předsedou byl typický revolucionář na přelomu dvou století.  Katolicko-polský zchudlý šlechtic, anarchista, účastník Varšavského povstání, vězeň na Sibiři a pronásledovaný na území Rakouska-Uherska. Jeho jméno bylo Felix Edmundovič Dzeržinskij (1877-1926) a učinil tak na doporučení nebo rozkaz V.I.Lenina.

Položil základy první z celé řady podobných služeb, jejichž úkolem bylo, slovy jedné z jejich posledních obětí staré gardy v roce 1949, Nikolaje Bucharina, „státní donucování pod diktaturou proletariátu metodou budování komunistické společnosti“. Dzeržinskij se stal  legendou, jejíž fundamentem měl jeho výrok, že pro pravověrného čekistu je jeho povinností mít čisté ruce, chladnou hlavu a vřelé srdce. Ještě v době Sovětského svazu byla posloupnost těchto slov změněna na „horkou hlavu, chladné srdce a čistou/prázdnou hlavu“.  

Už v roce 1922 byl změněn název ČEKA na GPU  a vojenskou GRU, od roku 1934 až do 1939 to byla NKVD. To už bylo po smrti otce zakladatele v roce 1926, dodnes zahalenou do milosrdné mlhy neznalosti. Ani na adrese Moskva Bolšaja Lubljanka, v budově bývalé londýnské společnosti Llyods, o tom prý ještě dnes nic nevědí.


Tato organizace existovala jako KGB  od 13. března 1978 do 3. prosince 1991. Vždy se hlásila k nástupnictví po ČEKA i NKVD a alespoň symbolicky ke svému zakladateli. A víme, ze slov prezidenta Putina, že se nebojí slova „čekista“ a považuje jej spíše za „epiteton ornans“, než za odsouzeníhodné jméno mající svůj zděděný kontext i v současnosti.

Tři osoby a osobnosti, které zde vzpomínáme při příležitostí Svátků vánočních, jsou kuriozní trojlístek. Ale jak víme, také od nepaměti, lidé si dobu a místo svého narození nemohou vybírat a teprve jejich činy, nikoliv slova, ukazují na jejich slávu a bloudění. O jejich popularitu se pak postarají kronikáři a hagiografové, kteří mají tu výhodu, že mohou hádat z výsledku.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX












Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?