Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Je to skoro tragikomické, protože v současné době, kdy traktory selského stavu křižují celou Evropu od polských východních hranic, opatrně přes Českou republiku, ale hlavně v Německu a v dalších zemích, kde protestují proti krizi, která zasáhla Evropskou unii, to má velmi podobné rysy jako Selská válka v 16.století. Dokonce to datum 1524 je takové sběrné datum, protože tomu předcházely drobné potyčky nebo šarvátky.
Marxistiští filozofové tomu říkali třídní boje, ale byly to naprosto konkrétní věci, o které sedláci usilovali. Jako třeba o rovnoprávnost selského stavu, o to, aby jejich práce nebyla omezována vrchností, aby nebyli vyháněni z půdy, aby je vrchnost nenutila pracovat v řízené, byť omezené robotě, ale bez jakéhokoliv nároku na nějakou kompenzaci. V roce 1524, myslím, že se to jmenovalo Memmingenské artikuly, bylo 12 artikulů, požadavků, pečlivě sepsaných a spočítaných. Kdyby s nimi dnes přijeli němečtí nebo evropští sedláci do Bruselu, před sídla těch bohatstvím přetékajících úřadů, zjistili by, že je to úplně stejné. Že útisk, nebo jen pocit, že selský stav utlačován je, je stejně naléhavý jako před těmi pěti sty lety,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Selské bouře pokračují…
„Pro nás je zajímavé, že k těm bouřím docházelo zejména na území dnešního Německa, Rakouska. V českých zemích to bylo jenom v severozápadní části Českého království, ale řekl bych, že to bylo všude tam, kde podobná nespokojenost probíhá v současné době. Navíc kazatelé, Zwingli a Muntzer, kteří jsou dnes vzpomínání až trochu legendárním způsobem, stáli v čele nebo agitovali ve prospěch „Selské války“. Jeden z nich navštívil i Prahu, měl kázání v Betlémské kapli, tehdy ještě nezbořené, se jmenoval Thomas Müntzer. Byl jedním z těch později poražených vůdců, který byl nejenom jat, odsouzen a sťat, ale dokonce jeho tělo bylo rozčtvrceno sekáno potupným způsobem a spáleno, aby odradilo sedláky dál se bouřit.
Ale také víme, že sedláci, ještě se jim neříkalo farmáři, se bouřili dál, tak jako vždy. Měli vždy jiný časový rytmus své práce a trvalo jim to trochu déle než dělníkům a vojákům. Ale když se rozhodli „táhnout do pole“ tak to stálo za to. Koho by napadlo ještě před dvěma lety, že vyjedou po celé Evropě traktory velké i malé, ale které jsou schopné zastavit pohyb na dálnicích a silnicích v celé Evropské Unii a vynutí si zatím jenom jednání. Ale které bude směřovat do boje proti byrokratizaci Evropské unie. U nás se o tom přestalo od určité doby mluvit, ale dnes nejenom sedláci vědí, že politika Evropské unie nemá za cíl svobodu a demokracii. Vidíme naopak stále víc a víc byrokracie, která plodí různé formy znevolnění, či dokonce byrokratické hrůzovlády, ochlokracie, a možná nějakou dosud neznámou formu znevolnění. Ví Bůh, ale ti sedláci na traktorech to cítí na vlastní kůži dnes a denně. Jen pan ministr zemědělství Výborný jim nevěří a myslí si, že jedou do Prahy svrhnout vládu. Možná na jeho slova dojde, ale nebude to vláda, ale jen nějaký ministr, který jim nechce rozumět. A doufejme, že nechce bouřící se sedláky trestat na hrdlech a statcích,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
