Zdeněk Zbořil: Přechod na válečnou ekonomiku

politika

<< VIDEO >> Putin změnil v nové ruské vládě ministra obrany a vyměnil starého ministra Šojgua. Ale dá se říct, že ho povýšil? A co to vůbec znamená změna nevojáka na tomto místě, na tomto postavení?.

Zdeněk Zbořil: Přechod na válečnou ekonomiku
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
25. května 2024 - 02:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Já myslím, že u nás jsou k této změně komentáře dost chaotické, protože všichni jsou ovládáni jiným nápadem. Kladou si otázky, kdy se zhroutí režim, který považují za režim Putinův, a vůbec nechápou, že ten „režim“ není jenom Putinův, ale že je to skutečně režim velmoci nebo impéria, které se vyvíjí dlouhodobě podle určitých pravidel. Dokonce bych řekl, že bez ohledu na to,  jestli jsou to pravidla současná nebo z doby minulé. Nebo z doby dokonce předminulé. Tady najdeme spoustu podobných rysů jako bylo za vlády Mikuláše I. a pozdějších carů Alexandrů v 19. století. A možná bychom mohli mluvit dokonce o letech panování a vzniku „samoděržaví“ Ivana Hrozného,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.


Technokrat nebo voják technokrat….

Ale to zajímavé na této výměně je skutečně a hlavně to, že ministrem obrany Ruské federace se stává člověk zřejmě spíše technokrat než voják, anebo voják-technokrat. To znamená, že je to takový zase symbolický odkaz na to, že země, ať už ji říkáme Putinova nebo je to Ruská federace, tak tato země přechází na nějaký jiný způsob řízení „válečné ekonomiky“. Já bych řekl, že se tomu říkalo vojensko-průmyslový komplex. Tento název je nejenom dnes použitelný. Zdál se vhodný už Ronaldu Reaganovi, Leonidu Brežněvovi, ale také abychom nezapomněli, jako jeden z prvních ho použil Dwight Eisenhower už v 50.letech. Snažil se, stejně jako později jiní politici, popsat typ ekonomiky, která měla své výrazné rysy, které svědčily o tom, že stát, jakýkoliv, jakkoli ideologicky orientovaný, se připravuje na válku. A to jestli se s ním podobně pracuje dnes v malých evropských státech, nebo někde jinde, je vlastně lhostejné. Důležité je, že za určitého stavu ekonomika dané země nemůže jinak fungovat. Takže, když se spustí vojenská výroba a začnou se kvůli tomu stavět továrny a dobývat a získávat odněkud suroviny, tak to má vlastně stejné důsledky a stejné způsoby a formy činnosti,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Asi to jinak nejde…

„V Rusku je zajímavé, že výměna ministra obrany, nebo ten nový muž na postu ministra obrany, mně připomíná osudy dnes asi už u nás zapomenutého Alexandra Vozněsenského, který měl dokonce podobné názvy svých funkcí ve vládě, když odpovídal za evakuaci sovětského průmyslu na východ, nebo jak se tomu tehdy říkalo „evakuace průmyslové výroby za Ural“.  Sice nakonec dostal vysokou vojenskou hodnost, ale také měl špatný osud. Ale to důležité bylo, že on ve své době poroučel z pozice „ministra pro vojenskou výrobu“.

Ono to vlastně asi jinak nejde, protože i Speerova úloha v posledních letech druhé světové války v Německu byla velmi podobná. Dneska o tom mluvíme jako o jakési anomálii a zvláštním vztahu mezi Albertem Speerem a Adolfem Hitlerem. Jako o něčem neobvyklém, ale ten fenomén spojení politické moci s mocí ekonomickou, ten v dobách válečných existuje od nepaměti,“ dodává Zdeněk Zbořil.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?