Zdeněk Zbořil: O uspořádání Evropy

politika

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout zasedání takzvaného „Frankfurtského sněmu“ v roce 1848 a nezapomenout na to, že Němci v dnešních dnech o něm mluví jako o významném pokusu svého vzoru pro sjednocenou Evropu.

Zdeněk Zbořil: O uspořádání Evropy
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
24. května 2023 - 02:20

Co je na tom tak zvláštního pane Zbořile?

„Hlavně to, že toto výročí není zas tak moc kulaté a že se oslavuje právě na místě zasedání prvního německého parlamentu, kterému říkáme „Frankfurtský sněm“, ve stejných prostorách Pauluskirche ve Frankfurtu nad Mohanem,  a za přítomnosti dnes už jenom německých reprezentantů spolkových zemí.

Tehdy v roce 1848 byly ambice svolavatelů sněmu mnohem větší, protože chtěli původně pozvat všechny německy mluvící země a jejich volené zástupce, včetně těch z území Rakouské monarchie. To se ale postupně měnilo. I když tehdy vážený a nevolený kníže Schwarzenberg tam původně také přijel,“ připomenul Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

František Palacký…

„Důležité ale také bylo,  a na to bychom neměli při svých dnešních cestách do Mnichova zapomínat, že František Palacký se ohradil proti jemu zaslanému pozvání do Frankfurtu, a to velice zajímavým listem, který se někdy uvádí, nebo nazývá, jako „Palackého dopis do Frankfurtu“ nebo „Palackého ohrazení proti pozvání do Frankfurtu“. V něm nejenom vysvětluje důvody proč nemůže být považován za Němce jen proto, že umí německy, ale také proč nemohou být národové Rakouské c.a.k. monarchie, která už byla „rozdělována“ po centralizačních zásazích Marie Terezie a Josefa II. a jejich následovníků.

„Německý stát“, jehož pojmenování několik let před konáním sněmu doporučoval nazývat Ludvík Ranke jako Deutschland, a jeho občany Die Deutschen, měl být pokusem o vytvoření centralizovaného státu „parlamentní monarchie“,  ale nikoliv na stejné úrovni jako Pruský stát nebo Pruské císařství. Konstituční návrh byl přímo z tohoto Frankfurtského sněmu, který ovšem vydržel ve své schválené autoritě jenom dva roky. To ostatní pak následující němečtí císařové Vilémové a Fridrichové postupně přetvořili do Druhé říše velkoněmecké, a jejich nástupci a Vůdci do té Třetí, “ připomíná Zbořil.


Palackého „Evropa národů a států“…

„Ale to dnes vzpomínané datum je pro nás i dnes významné zejména kvůli Palackého popisu uspořádání Rakouska,  Rakouského císařství,  později  Rakousko-uherského císařství. V něm vysvětluje sněmu, ale také celé Evropě, návrh nového státního uspořádání, který je jeho autorským projektem  - „Evropu národů a států“. Je velmi opatrný k tomu, aby se vyjádřil ve prospěch jedné centralizované a německy mluvící Říše a rakouského soustátí, v té době ještě,  mj., označovaného jako Državy domu habsburského.



A co je v této souvislosti také zajímavé - celý evropský vývoj po roce 1848 se všemi nejrůznějšími peripetiemi, včetně válek koloniálních a světových, dal mravnímu étosu Palackého listu do Frankfurtu za pravdu. Dodnes s tím máme potíže na půdě nejenom Evropské unie, ale i sami mezi sebou, abychom pochopili, jak ta „Evropa“ měla a mohla by být uspořádána,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX







Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?