Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?
„Myslím si, že nejenom my, ale dokonce i celá evropská veřejnost trochu zapomněla - třeba jen na to, že v Evropě máme jenom asi pět, šest, sedm historických měst, které mají svoje místo na mapě Evropy už tisíc let. Mohutné Německo naopak má jen Berlín, Bonn a opět Berlín a jenom za posledních 100-200 let změnilo dvakrát svoji polohu a o svoje místo na mapě Evropy stále ještě usiluje.
„Myslím si, že nejenom my, ale dokonce i celá evropská veřejnost trochu zapomněla - třeba jen na to, že v Evropě máme jenom asi pět, šest, sedm historických měst, které mají svoje místo na mapě Evropy už tisíc let. Mohutné Německo naopak má jen Berlín, Bonn a opět Berlín a jenom za posledních 100-200 let změnilo dvakrát svoji polohu a o svoje místo na mapě Evropy stále ještě usiluje.
S tím souvisí ty zdánlivě neměnné hranice evropských států, ale obávejme se toho, když se pohne mapou Evropy v jejím středu, v její východní nebo jihovýchodní části, že se něco také může změnit i na Západě,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Hitlerovo memento…
„Prvním současným pozoruhodným krokem je omezení dnes ne snad suverenity, ale zatím jen neutrality Švédska, Finska. Jsou ale také země jako Dánsko, Norsko, které jsou u dávno vtaženy do militantního prostředí Evropské unie a Severoatlantického paktu a víme, že to jsou země, které se účastnily několika svými vojenskými jednotkami na straně německé expanze a Hitlerova plánu na vytvoření Nové Evropy.
Možná, že ta Hitlerova Nová Evropa je Hitlerovým mementem mori větším než si myslí ti, kteří mluví o Nové Evropě v duchu Tomáše Garrigua Masaryka nebo Coudenhove-Kalergiho. Ve službách Nové Evropy přece chtěl hrát svoji významnou roli také Emanuel Moravec a jeho představa Nové Evropy neskončila příliš velkým úspěchem. Celá první polovina 20. století byla posedlá přívlastkem nový, nová, nové. Nejen v politice, ale i v umění a vědě byla novost opojnou drogou a všichni předpokládali, že to nové znamená lepší a snad i dobré. Dnes si můžeme dovolit říct, že to není pravda a Evropě modernost a novost přinesla také válečná utrpení, lidskou nenávist a chamtivost větší než kdykoliv v minulost. Snad si proto můžeme dovolit myslet také na věci poslední. Netýkají se jen lidských jedinců, ale i celého kontinentů, i když si myslíme, že odcházejícími do minulosti budou ti druzí,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz
(rp,prnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
