Zdeněk Zbořil: India Gate

politika

Nová ředitelka Národní galerie v Praze, paní Alicja Knastová, vyhlásila krátce po svém jmenování do funkce, že bude jejím prvním úkolem vyrovnat se s koloniálním dědictvím, které je, zřejmě velmi důmyslně, uloženo ve sbírkách této české významné kulturní instituce.

Zdeněk Zbořil: India Gate
Zdeněk Zbořil, politolog
13. ledna 2024 - 07:40

Česká odborná veřejnost to přešla trochu rozvážným mlčením a jen sem tam někdo připomněl, že si nová paní ředitelka pravděpodobně omylem spletla zemi svého budoucího působení, píše Zdeněk Zbořil v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Dnes to vypadá, že je vše zapomenuto a jen z přátelského a spojeneckého zahraničí se dovídáme, že se příležitostně v některé zemi zbavují "památníků odsouzených ke slávě". Před mnoha lety jsem měl možnost posuzovat diplomovou práci studenta FFUK v Praze, který objevil v Uruquaji zákon, že každý prezident, i kdyby byl ve funkci jen několik dnů nebo týdnů, musí po sobě zanechat památku. Obraz nebo sochu, které nesmí být jeho potomky zničeny.

Dodnes nevím, zda to byla pravda, anebo jen student se smyslem pro humor, chtěl vystrašit své učitele informací, která byla obtížně ověřitelná.

Horší je to s památníky a vzpomínkami na vznik a zánik státních útvarů, překreslováním map a hledáním pojmenování zemí, které se z nějakých důvodů rozhodli vyjádřit svým jménem, jak chápou svou novou, často nově vytvářenou identitu.


U názvů zemí, které se na evropských mapách nazývají, jak se komu v Evropě líbí, je to někdy až arogantně urážlivé. Dodnes jsme se u nás doma nenaučili nazývat "Jižní Koreu" Korejskou republikou a "Severní Koreu" Korejskou lidově demokratickou republikou. Dokonce to někdy vypadá tak, že tím dáváme najevo svůj zájem nebo nezájem o tyto nám kulturně vzdálené země a nejsme ochotni přiznat, že Korejci, jejichž snem je sjednocení celého poloostrova, arci podle přání jedné nebo druhé jeho části, jsou na tyto věci citliví. Přesto že víme, že se v korejských školách učí, jak byl Korejský poloostrov "rozdělen imperialisty" ve dví, a že těmi, kdo se o to zasloužil byly Spojené státy a Sovětský svaz.

Podobné, a možná že dnes to vypadá mnohem víc nevychovaně, to je s referováním o cestě českého ministerského předsedy do "Indie". Tato země se oficiálně jmenuje Bhárat Ganarádžja. Pravda je, že angličtina je v "Indii" jakýmsi jazykem národní jednoty, nebo spíše prostředkem dorozumívání se mnoha etnických, náboženských a sociálních skupin. Ale je také skutečností, že občané této země příležitostně a taktně upozorňují, že jim není dědictví koloniální nabubřelosti příjemné. Mumbai je dávno, už od roku 1995, jménem Bombaje a jejím přejmenování bylo dáno světu na vědomí už před téměř třiceti lety právě proto, že se obyvatelé této velké země, a je jich dnes více než 1,5 miliardy, chtějí distancovat od geografického teroru, který koloniální velmoci vnutily v době své neomezené moci celému světu.

V Mumbai a Dillí sice dodnes stojí India Gate nebo Gate of India, které jsou jakýmisi  "napoleonskými" Vítěznými oblouky, které Britové postavili na památku padlých "indických" vojáků v letech první a druhé světové války. A ta "vstupní brána do Indie v Bombaji" má stále v angličtině připomínanou koloniální minulost. Podobně jako odcizené drahokamy na britské královské koruně.

Petr Fiala cestoval podle českých médií na veletrh jen do "Indie", ale snad by se mohlo při této příležitosti vzpomenout, že vztahy obou našich zemí mají až neuvěřitelně bohatou, a v některých případech nezapomenutelnou, minulost. Stejně zajímavou, jako "česká indologie", která se při příležitosti obnovování vzájemných vztahů stala, doufejme, že nejen náhodou, alespoň, a nejen na chvíli, pokusem o obnovení "české cesty do Indie", na které pomáhaly odstraňovat nejrůznější překážky osobnosti, jejichž významu bychom si zase mohli začít vážit. Nebyli mezi nimi jen badatelé, ale i stateční zaměstnanci různých československých firem, kteří bojovali za osvobozeni své vlasti tak daleko od domova. Mezi nimi bychom mohli jmenovat nepočetné, ale o nic méně statečné zaměstnance firmy Baťa hned na prvním místě.

Nevím, jak při současném přeformátováváním světové pořádku bude chovat naše „politická třída“ a jak svou dvoudenní přítomností přispějí k tomuto pohybu její nejmilitantnější české skupiny a jednotlivci. Ale doufejme, že si alespoň někdo z nich uvědomí, že se nehodí létat na výlet na tak krátkou dobu tak daleko, a že nebudou na jednom z jižních subkontinentů používat silná slova v zájmu třetích stran.

(rp,prvnizpravy.cz ,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?