Zdeněk Zbořil: Dopad sankcí nikdy není jednosměrný…

politika

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout podpis dekretu, který podepsal Napoleon v roce 1806. Jednalo se, dnešním jazykem řečeno, o sankce vůči Anglii.

Zdeněk Zbořil: Dopad sankcí nikdy není jednosměrný…
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
20. listopadu 2024 - 02:20

Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?

„Je to samozřejmě velmi dobře známé vyhlášení takzvané kontinentální blokády, nebo zavedení kontinentálního systému, které byly charakteristickým politicko-obchodním sporem mezi evropskými velmocemi na začátku 19.století. Důsledky byly překvapující. Odstartovala je anglická blokáda francouzských přístavů v květnu 1806, na kterou reagovala Francie tzv. Berlínským dekretem z 21. listopadu téhož roku. Tento systém byl poději rozšířen dalšími dohodami spojenců Francie a Velké Británie, mezi kterými sehrálo svou roli carské Rusko, a také Prusko a Sasko, které dočasně přijaly Napoleonovy podmínky. 

První článek dekretu byl, že Nad všemi britskými ostrovy se vyhlašuje stav blokády. Článek druhý, že Veškerý obchod a všechna korespondence s britskými ostrovy jsou zakázány.  Napoleon v tomto dekretu nařídil konfiskaci všeho zboží pocházejícího z Velké Británie nebo z jejích kolonií a uzavřel francouzské přístavy všem britským lodím. Asi nemusíme připomínat, že historie se často opakuje a můžeme v ní najít nejedno poučení.


Důsledkem tohoto prvního aktuálně zajímavého politicko-ekonomického konfliktu, řešeného vojenskými prostředky, byly pozoruhodné změny ekonomické (vznik podloudnictví a odstranění britské konkurence v kontinentálních zemí), ale i politické (vznik nových států). A konečně i Napoleonův pokus o podpis smlouvy s Ruskem, který skončil rozpadem jeho evropské armády po neúspěšném tažení na Moskvu, a také propuknutí Velké paniky na britských ostrovech. Dnes můžeme téměř s jistotou tvrdit, že tyto změny byla rozsáhlé a dlouhodobé,“ připomíná Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Dopad sankcí na obě strany…

„Hlavní dopad takzvaných sankcí byl ve Francii a Velké Británii, ale třeba i v  Nizozemsku, kde byl různými restrikcemi a sankcemi fatálně omezen zahraniční obchod,  dovoz přírodního bohatství a luxusního zboží z dobytých kolonií. Po úpadku Nizozemské východní společnosti (V.O.C.), jejíž dluhy musel sanovat stát, pokračovala podobná krize díky kontrole a uzavření velkých evropských přístavů současně, ale i  s  povzbuzením prvků průmyslové revoluce. Jejím hybatelem do té doby byla Velká Británie se svými rozsáhlými územními zisky a koloniemi, a ačkoliv cílem blokády bylo oslabení ekonomické síly kontinentálních zemí, vyvolalo to nezamýšlený efekt. Do Evropy se z Velké Británie přesunula rozvíjející se průmyslová revoluce, včetně jejích ranně kapitalistických třídních nerovností,  a její vývoj byl téměř skokový. Zejména v Prusku a části střední Evropy, přesto, že se tyto země považovaly za oběti Napoleonových dobyvatelských ambicí. Britská Velká panika byla jen jedním z mnoha důsledků kontinentální blokády, která se různým způsobem projevila i v podobě finanční nestability.


Vše pokračovalo i po Vídeňském kongresu (1815), kdy došlo, zdá se, k definitivnímu a rozhodnému vstupu ruského státu do Evropy. Když car Mikuláš I. prohlásil v roce 1830 Pánové, sedlejte koně v Paříži je revoluce!  asi netušil, jak se budou tyto dějiny opakovat. Dějiny Evropy můžeme sledovat i po odvolání kontinentální blokády celé 19. a 20. století jako nekonečný řetěz konfliktů dědiců historického odkazu kontinentální blokády,  ať už byli na straně Anglie, Francie, Ruska nebo Pruského království.

Lze jen poznamenat, že došlo k zásadní změně mezinárodně politických vztahů a ekonomických pořádků, který pak trvalo téměř celé dvě století. Bylo příčinou nejméně dvou světových válek a nedivme se tomu, že si někdo myslí, že dějiny se opakují, jednou jako tragédie a podruhé jako fraška,“ dodává Zdeněk Zbořil.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX







Anketa

Souhlasíte s tím, že Robert Fico odjel do Moskvy na setkání s Vladimírem Putinem, aby zajistil pro Slovensko dodávky plynu?

Ano 95%
transparent.gif transparent.gif
Ne 5%
transparent.gif transparent.gif