„Evropu sužuje nedostatek střelného prachu. A to zrovna v době, když jej nejvíce potřebuje. Střelnou bavlnu, hlavní složku při výrobě střelného prachu, navíc musí dovážet z Číny. Podobně se zhusta z Číny dovážejí potřebné chemikálie, neboť kvůli vysokým cenám energií a environmentálním regulacím se jejich produkce v Evropě nevyplácí.
Bez střelného prachu nemůže Evropa zbrojit, resp. vyrábět munici, natolik, aby dostatečně odstrašila Rusko. Buď tedy uvolní své regulace a zlevní energie – třeba pozastavením emisních povolenek –, nebo bude její snaha o odstrašení Ruska kriticky a fundamentálně závislá na Číně, která přitom právě s Ruskem udržuje přátelský vztah…
Jde o další příklad, že nelze současně naplňovat závazky Green Dealu a dostatečně zbrojit. A nejen kvůli finančním omezením, nýbrž i těm regulatorním.
To vše v době, kdy americká administrativa odvrhuje transatlantickou vazbu a starý kontinent je tak náhle ponechán svému vlastnímu osudu. Ocitá se ve zbroji jen chatrné mezi po zuby ozbrojenými či alespoň horečně zbrojícími mocnostmi: Spojenými státy, Ruskem či Čínou. Nemá vybudována žádná silná strategická partnerství a lze předpokládat, že pokud si země typu Japonska, Jižní Koreje, Indie, ale též třeba Austrálie budou muset – třeba pod tlakem americké administrativy – vybrat mezi Evropou a USA, zvolí Ameriku.
Těžko říci, kdy naposledy geopolitická situace vypadala z hlediska Evropy takhle bledě. Samozřejmě, hned se nabízejí obě světové války. Ty Evropu zalily krví. Jenže rozdmýchala je zas a jen Evropa a její mocnosti, jež v té době byly též mocnostmi světovými. Nyní je stále zřejmější, že světové mocnosti jsou už mimo Evropu, což je historicky zcela nebývalé.
Psali jsme:
Pokud má starý kontinent obstát a udržet si ve světě své místo, musí okamžitě a zásadně přehodnotit priority. Bude-li Evropa chtít dále zachraňovat svět, hlavně před uhlíkem, svět si ji nakonec naporcuje,“ napsal ke směřování Evropy na síti X ekonom Lukáš Kovanda.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
