Zbořil: Vojenská výročí událostí svádějí k reinterpretacím

politika

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom by si mohli připomenout zapomenutá zimní výročí, která se zas tak moc nepřipomínají.

Zbořil: Vojenská výročí  událostí svádějí k reinterpretacím
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
15. února 2023 - 02:20

Co k nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Je pravda, že v poslední době se vzpomíná jenom na zimní bitvu v Ardenách, předvánoční. Tu už jsem snad viděl 15 krát v České televizi  dalších českých TV jako film hraný, populárně-naučný historický, film s historickým výkladem. Některé jiné „zimní“ filmy se omezují jenom na určité výseky událostí. Například nedávno nevzpomínaná porážka německých armád jejích spojenců u Stalingradu. Ta byla jednou ze skutečně rozhodujících obratů druhé světové války, a  tak se  o tom u nás téměř nemluvilo, stejně jako o osvobození likvidačního táboru Osvětim na území dnešního Polska. To se připomíná jenom v rámci vzpomínek na takzvaný „holocaust“ nebo „šoa“, ale už se tolik nezmiňuje,  že to byl 2. ukrajinským  frontem sovětské armády. To se ještě někdy ad marginum dozvíme, ale málokdy to, že mu velel maršál Koněv, tehdy ještě u nás znevážený generál Koněv. Název „ukrajinský front“ byl jenom technický, pomocný,  týkal se umístění vojenských jednotek Rudé armády v nějakém prostoru. Takže „ukrajinský front“ nebyl tvořen Ukrajinci, nebo se neskládal jenom z obyvatel Ukrajiny, ale vlastně občany zemí/republik celého Sovětského svazu. Byly tam byly stejně tak lidé z centrální Asie, z Uzbekistánu, z Kirgýzie a Kazachstánu, stejně jako z jiných svazových republik, krajů a oblastí,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.



Další výročí, filmy…

„Těch zimních výročí je ale celá řada a je zajímavé, že zřejmě kvůli atraktivitě prostředí,  se na tuto roční dobu tak často soustřeďuje  pozornost filmařů. Mimochodem také Otakara Vávry, který natočil velkofilm Sokolovo, který byl sice epizodou na východní frontě, ale má svůj symbolický význam v prvním nasazení Čechoslováků a v jejich prvních obětech na východní frontě. Do té doby,  a to už se tak nepřipomíná, na východní frontě umírali jenom lidé, kteří byli buď součástí tažení na východ jako vojáci divizí Slovenského štátu, později jako partyzáni po porážce Slovenského národního povstání a nebo jen jako kompars scénářů, které bylo možné snadno převyprávět.

A tak když se dneska díváme na filmy o Bitvě u Stalingradu dozvíme se jen o německými generály geniálně připraveném tažení,  a  úspěšném provádění válečných operací ve směrech na Moskvu, Stalingradu a tehdejšímu Leningradu, a také to,  jak jedno jenom chybné rozhodnutí Vůdce Adolfa Hitlera způsobilo, že rozhodující roli v bitvě o Stalingrad, alespoň podle  současných „západních“  interpretací, sehrál „generál zima“. U generála zimy, který decimoval jen německé armády a těm ruským se vyhýbal, se zastaví různí vypravěči jenom na několik vteřin,  aby jen několika slovy dokumentovali jenom to, že 100.000 německých vojáků v mrazu a zimě táhlo do zajetí a že se z nich po letech vrátilo jenom 5.000.

Ale tak to je a tak to asi bude,  bitvy a vojenské události svádějí k reinterpretacím a k využíváním jen z aktuálních propagandistických důvodů, a tak  se asi budeme dozvídat ještě mnohé další legendy o tom, jak to tenkrát vlastně bylo a jak to mělo být,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?