Zbořil: V současnosti si některé státy stále hrají na to, že jsou ještě impéria

<< VIDEO >> První světovou válku nebo Velkou válku rozpoutala světová impéria, následovala druhá světová válka a teď bychom si mohli položit otázku „Kdo rozpoutal válku na Ukrajině“, jestli za tím stojí opět „impéria“ nebo někdo jiný.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Samozřejmě, ta inspirace k politickým a vojenským střetům v současné é době je tomu čemu se říkalo imperialismus s odkazem už na antiku, na Římské impérium, jehož latinský název dodnes rádi používáme.  Všechno to byla také impéria vyrůstající z pýchy a moci evropských zemí, respektive z moci dědiců Západní říše římské.  Ale už si dnes málokdo troufne říct, že Osmanské Turecko bylo impériem. A tak pro ně máme jméno Osmanská říše.

Prvnizpravy.cz - Zbořil: Konec válek, to nejsou jenom květinové vozy, ale také nesmírně krvavé oběti

Ale v podstatě díky rozpadu impérií, od pozdních let třicetileté války, se objevují v tom fyzicky nám dostupném světě, nejenom názvy a pojmenovávání zemí, které se hlásí k nějaké imperiální velikosti, ale také těch, které touží být impériem. To je případ Napoleonů ve Francii, a zejména Napoleona III., opět císařského v druhé polovině 19.století (do 1873 a po porážce v prusko-francouzské válce v bitvě u Sedanu), kdy se snažili vládnoucí činitelé přijímat atributy politické moci v podobě symbolů a imperialistických ozdob nebo inspirací a oživování napoleonské tradice nebo parády.

Ten problém je pak samozřejmě umocněn tím, že Pruské království, které vytvořilo první Velko-německou říši, tedy respektive „druhou“ Velko-německou říši, jak se učí v německém dějepise, si chtělo k té velikosti svých předchůdců také přidat něco, co by bylo vypadalo jako nějak  epiteton ornans (ozdobný přívlastek) zdobící jejich velikost. Přitom nepřišli na nic jiného než, že se dohodli na tom, že byla První říše, Druhá říše a Třetí říše. Ta třetí už pak nebyla nic jiného, a my někdy zapomínáme, že nebyla nic jiného, než touha po vytvoření světového Impéria.

V českém protektorátním tisku se už v roce 1941 setkáme v denním tisku s psaním různých autorů článků, kteří mluví o sjednocení Evropy, o tom jak Evropa musí být soudržná, aby mohla být mohutná, úspěšná, ale pod vedením Velkoněmecké říše. Parádním heslem pak je „Dneska Evropa, zítra celý svět!“ Když čteme některé texty už z roku 1941, 1942, tak nám to připadá, že čteme něco ze současného dobového tisku,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Imperialismus dnes…

„A pak se dostaneme ke klasifikaci převzatou od Lenina nebo od Stalina, chcete-li, a k terminologii běžné tehdy v Sovětském svazu (velmi podobné tomu, jak se tehdy o státu mluví ve Velké Británii a v jejích koloniích) a tam se už opatrně váhá, jak tu největší říši pojmenovat. I ten název Svaz sovětských socialistických republik (Svazu socialistických sovětů/rad) je v tomto ohledu vlastně kuriózní. Jeho zakladatelé se tímto názvem hlásí k velikosti svého státu, ale nechtějí říkat, že je to říše. Až teprve v posledních letech Vladimír Putin,  který se nestydí být posedlý historickými příběhy, se k tomu začal hlásit a vyvolalo to velký zájem v zahraničí, kritický zájem vůči němu, ale přitom on neříká nic jiného, než co říkají jeho dnešní soupeři u diplomatických stolů. Takže ta proměna současného světa za posledních 100 - 150 let je výrazná, ale není zas tak dějinotvorná jako byla ve stoletích tomu předcházejících,“ dodává Zdeněk Zbořil.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX