Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Je to velmi riskantní krok, který, ne že by hned hrozil vyvoláním další „korejské války“ na Korejském poloostrově, ale spíš asi jde o to, orientovat se v dálněvýchodní politice. A trochu přímo i nepřímo vyhrožovat Čínské lidové republice, aby se neangažovala v kontrole Tchajwanské úžiny a Tchaj-wanu jako velké vojenské základny Spojených států. A aby se došlo k nějakému kompromisu při rozmisťování nukleárních zbraní v obou částech Korejského poloostrova a v jeho okolí,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz..
Nukleární zbraně….
„My víme, že nukleární zbraně už jsou na severu, a zdá se, že na jihu už jsou také. Jenom nevíme, kdy tam byly dovezeny, a jak to bylo ochráněno korejsko- americkou (pod označením jedné strany jako OSN) o zastavení palby. Ta existuje dlouhá léta, už od roku 1953, prakticky beze změny. A také víme, že armáda Korejské republiky má na starosti ochranu území a americká armáda se zavázala bránit moře a nebe. A tak tam jsou v pohybu různé druhy zbraní „dočasně uložené“ v různých vojenských zařízeních. To neznamená, že se nedohadovalo tentokrát něco jiného, a že americký prezident který, zdá se, už ztrácí zájem o válku na Ukrajině, anebo si myslí, že Ruská federace už byla „vyčerpána“, jak on si přál, ačkoliv ji nechtěl „zničit“. A teď, by měl být čas na druhý pro Spojené státy důležitější krok – „zadržování“ kontinentální Číny. Dnes už dokonce i ambicí Číny, jak ekonomických, tak politických, kontinentální a ostrovní Číny. Zřejmě má dojít i na ty vojenské, nejenom na Dálném Východě, kterému se nově říká Indický Pacifik (podle portugalských a nizozemských map z 16. a 17. století), a myslí se tím vlastně v celý svět.
Americký prezident, když mluví o indicko-pacifické oblasti, což po něm opakují jeho obdivovatelé a věrní spojenci, tak si asi ani neuvědomuje na jakém prostoru by se ten konflikt mohl odehrát. Je to dnes už polovina Zeměkoule, a a je to ještě větší část lidské populace, která by mohla být účastníkem takového konfliktu. Ale v každém případě se domnívám, že v Korejské lidově demokratické republice jsou nejenom vybudovány ta známá podzemní sila, ale že tam dokonce už jsou nějaké zbraně, které jsou dodané ze zahraničí. Ať už z Číny nebo z Ruské federace, a kterým dnes eufeministicky říkáme „zbraně hromadného ničení“. Rozhodnutí amerického prezidenta, bez ohledu na to do jaké míry může být nejen vzhledem k jeho věku autoritativní, je pokusem předejít tomu, aby se změnila rovnováha mezi Korejskou lidově demokratického republikou a Korejskou republikou.
Nejsem si jistý, zda současný jihokorejský prezident není příliš temperamentní a aktivní, protože jakýkoliv případný konflikt na Korejském poloostrově není opravdu žádná legrace. Od Pchanmundžonu do Soulu, od 38. rovnoběžky a od demilitarizované zóny mezi Severní a Jižní Koreou, je to 35 km. Je to navíc území, kde také žijí lidé, a hlavní město Soul má dnes nespočítatelných 12 nebo 15 milionů obyvatel. To je třetina, čtvrtina obyvatel celé Korejské republiky Takže jakýkoliv konflikt v této oblasti může být mediálně zajímavý pro hodně politiků a válečníků na celém světě, ale může mít zdrcující následky pro Korejce, kteří na poloostrově žijí,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
