Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Pokud vím, tak byla na té šále nebo svetru, nebo co to měl na sobě, mapa Velkých Uher, to znamená mapa, která platila do roku 1919, kdy generálové velmocí, Velká spojenecká rada, tehdy jakási G 5 - Spojené státy, Velká Británie, Francie, Itálie a Japonsko, vymezili nové hranice státu a ten byl přejmenován na Maďarsko.
O dva roky později toto bylo stvrzeno tak zvanou Trianonskou smlouvou, dodnes někdy v Maďarsku nazývanou Trianonský diktát, kterou Maďarsko jako nový stát, ztratilo asi 71% území a asi čtvrtinu původního maďarštinou mluvícího obyvatelstva. Tato území, nebo přesněji většina území bývalého Království Uherského byla připojena k sousedním zemím, mimo jiné i k tehdy vznikajícímu Československu, Rumunsku, k Srbskému království vč. Chorvatska. Ta ztráta byla sice větší než měly země Rakouské monarchie do roku 1867 pod dynastií habsburskou, ale nebyly tak zalidněné a nebyly tak ekonomicky významné jako oblasti v severozápadní Evropě,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Maďaři chtějí obnovu Velkého Maďarska, Velkých Uher?
„U nás se o tom příliš nemluví, ale to neznamená, že Maďaři na Trianonskou smlouvu zapomněli. Už od roku 2010 existuje v usnesení maďarského parlamentu o státním svátku, po diskusi o ponižujícím diktátu zmínky o „duchu Trianonu“. A před dvěma lety(2020) , podle průzkumů veřejného mínění, si 97 procent Maďarů myslelo, že rozhodnutí v Trianonu ve Versailles bylo velmocenským rozhodnutím, které na mapě dnešní Evropy nemá co dělat. Nás to zajímá v této souvislosti jenom proto, že víme, jak je to s tím poválečným uznáváním hranic, a víme, jak je to v Dohodách z Helsinek 1974, v dokumentech OBSE a dále,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Revize hranic…
„Ale zdá se, že dnes při pohybu okolo Ukrajiny a okolo výrazných až agresivních vyjádřeních pana prezidenta Zelenského, který upozorňuje na to, jak by měla vypadat Ukrajina, kde by měly být její hranice, jsme zapomněli na to, že se mohou přihlásit o slovo i představitelé Maďarské republiky. Dokonce i ohlasy v některých projevech polských státníků jsou evidentní. Nemusí se jednat o populární Międzymorze, o to Mezimoří nebo Trojmoří, ale může jít také o změnu hranic „v tomto prostoru“, jak se o něm mluvilo a mluví v Německu z ekonomických a politicko-strategických důvodů.
A když už se chceme připravovat na velkou válku, jak říká náš nový náčelník generálního štábu armády, nebo slovy pana MZV Lipavského, dávat v našem sousedství někomu „na budku“, neměli bychom zapomínat, kde jsou hranice Maďarska, kde byly a kde by mohly být,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
