Můžete nám k jeho osobě něco říct pane Zbořile?
„Je pravda, že Klement Gottwald měl velice barvitý život, prožil spoustu politických změn, ale doplatil na to, že byl odsouzen svými soudruhy v rámci boje proti kultu osobnosti. Tito lidé ho pak přežívali, jako ti, kteří ho tak kriticky posuzovali. Přežívali další a další léta, až do let po roce 1989, jako kdyby byl jejich nějakým špatným svědomím. A vyhýbali se mu,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Životopisy …
„Máme životopis Gustáva Husáka, na Slovensku máme životopis Alexandra Dubčeka, o Antonínu Zápotockém si můžeme myslet, že něco víme, protože on sám po sobě zanechal nějaké písemné památky, ale Klement Gottwald, který začínal svoji politickou kariéru ve 20. letech minulého století, a pak se dostává do vysoké stranické funkce po roce 1929, kdy dojde k tomu historickému vnitrostranickému puči. Na příkaz Moskvy se propaguje takzvaný „kurz na bolševizaci strany“. Potom má další zajímavou epizodu, o které toho málo víme. téměř nic nevíme. Nejdříve vystupuje v zájmu obrany Československa před nacistickým Německem a pak následuje jeho odchod do Moskvy. Tam přežil v tak zvané moskevské „zahraniční“ emigraci druhou světovou válku. Pak ještě něco víme o roce 1945 a 1948, které končí vítězstvím jeho politiky. Zůstává po únoru 1948 předsedou vlády a stane se, po abdikaci Edvarda Beneše v červnu 1948, jeho nástupcem. A pak tady máme ten rok 1953, kdy jede na pohřeb jím obávaného Josefa Vissarionoviče Stalina a při zpáteční cestě zemře.
Prvnizpravy.cz - Zdeněk Zbořil: Čeká nás nejen horké léto
Potom zase nastává období legend, které se nějakým pozoruhodným způsobem zapíší do dějin jeho rodiny, do smrti jeho ženy, do podivného zneuznání Alexeje Čepičky, za Gottwaldova života ministra Národní obrany, který kupodivu neztratí svoje, řekněme občanské povolání na rozdíl od obětí politického režimu padesátých a šedesátých let a dožil se téměř ve funkci ředitele nějakého patentového úřadu nebo co to bylo, až téměř změn v 80.letech. Gottwald je pochováván, balzamován a uložen na čas v Památníku národního osvobození v Praze na Žižkově a začínající básní v té době veršuje, že ač mrtvý „…do bitev půjde zase před řadami!“, pokračuje Zdeněk Zbořil.
Chybějící životopis…
„Takže Gottwald je zajímavý, ne snad jenom pro jeho vlastní životní osudy, ale i proto, že je skutečně opakovaně symbolem určité doby, ve které se měnila československá vnitřní i zahraniční politika za války, v emigraci, okolo roku 1948 a vlastně i ten jeho barvitě popsaný a „stranicky upravený“ životopis po roce 1956. Tehdy, kdy už je tři roky po smrti, se začnou se vyrábět další jeho životopisy, V roce 1989, když se „studenti“ na Vyšehradě rozhodují kudy půjdou na Václavské náměstí, tak spontánně křičí „přes most toho vraha“.
I to znamená, že mladá generace, která Gottwalda a jeho životopis zná jenom okrajově, tak byla zpracovaná, že odsouzení Klementa Gottwalda v době, kdy je už 36 let po své smrti, je opět mobilizačním faktorem.
Skutečně by bylo zajímavé, kdyby historici, protože jako četba dobrodružné literatury to příliš zajímavé není, kdyby některý historik se o životopis Klementa Gottwalda pokusil, ale takový ten sine ira et studio (bez hněvu a horlivosti). Doba je na to docela vhodná, protože osudy politiků, kteří po něm přicházeli byly neméně barvité. Možná za nějakou dobu se budeme dovídat, že se stali stejně nepopulární, jako kdysi Klement Gottwald, odsouzený na pokyn ÚV KSČ ze „zločinu“ kultu osobnosti. A také na příkaz odněkud z metropole moudrosti zahraniční mocnosti,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
