Hans Globke byl „denacifikován“, ale dlouho stál po boku kancléře Konráda Adenauera, když po válce nastala  kontinuita personální nebo soudcovská. Jak se to vezme, na něco podobného jsme možná narazili i u nás, u soudce Fremra.

„Případ Hanse Globkeho je skutečně zajímavý a je typický pro to, jak se v Německu říká,  „vyrovnávání se s minulostí“. To je takový nešťastný termín, který zakrývá podstatu věci a umožnil rozprostřít mlhu nad denacifikací v Německu," připomíná Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Něco ze života …

„Kauza Globke je zajímavá tím, že v roce 1963 byl její aktér sesazen ze své funkce významného administrátora německého státu, pravé ruky Konrada Adenauera a dalších kancléřů. Tehdy na něj prasklo, nejenom že se podílel na Norimberských zákonech a jejich aplikací v 30.letech za Hitlera, ale dokonce i že ovlivňoval německé politiky, aby intervenovali velice nediplomatickým způsobem v Izraeli při přípravě soudu s Adolfem Eichmannem. Tento případ posloužil vzniku mimoparlamentní opozice (ausen-parlamentarische opposition), pro radikální studentské hnutí, jehož cílem byla úplná denacifikace. To se sice a samozřejmě nestalo, ale ukázalo se kolik osob s nacistickou minulostí, nejenom mezi soudci, ale i mezi vojáky hrálo nějakou novou roli v německé politice padesátých a šedesátých let,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.

Globke a česká stopa…

„Zajímavé bylo, že Hans Globke byl v NDR odsouzen dokonce k trestu smrti, ale to neznamená že byli  nacisti, kteří získali nějaký pardon, aby podle našich odborníků si to „mohli odpracovat“ a mohli působit v politických strukturách. Já jsem prožil období těch studentských bouří, které v Německu začínají právě na případu Hans Globke. Pro nás je to zajímavé tím, že německé soudy vyzvali českou vládu, aby jako svědky vyslala k německým soudům bývalé české letce,  příslušníky RAF,  kteří by dosvědčili, že Globke byl také autorem zákona,  který neuznával české piloty sestřelené nad obsazenou Evropou jako válečné zajatce, ale aby byli posíláni jako váleční zločinci do koncentračních táborů. Ten hořký konec to má tato epizoda v tom, že piloty nemohli v tehdejším Československu najít,  protože ty už dávno byli povyhazováni. Mnozí pracovali po všech možných koutech, ale přece jenom třem lidem se podařilo se k těm soudům dostavit a byli takovou českou stopou při odsuzování Hanse Globkeho,“ dodává Zdeněk Zbořil.